MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D

Memories

12. července 2013 v 23:47 | Baush
Byl dnešní den nezapomenutelný?
Nemusíte nutně na tuhle otázku odpovídat kladně. Na dnešní den můžete kliďánko zapomenout. Ale ne teď.Tumblr | via Tumblr
Každý den je plný možností, co můžete dělat. Každá minuta, co nic neděláte je naprosté mrhání časem. Existuje tolik věcí, které můžete dělat. Opravdu můžete. Bez kdyby. Prostě můžete.
Tak mi vysvětlete, proč si většina lidí stěžuje na nudu.
Když večer usínáte přemýšlíte někdy nad tím, co jste dneska dělali? Máte z dneška aspoň jediný zážitek, na který se můžete spolehnout, že si ho třeba za rok vybavíte?
Přemýšlíte i někdy nad tím, co budete dělat zítra?
Někdy jen tak večer sedím, přemýšlím nad tím jestli to nemohl být můj poslední den. Mohl by.
Pro kolik lidí dnešek byl poslední den jejich života? Kolik lidí dneska o někoho navždy přišlo? A kolik lidí se dnes narodilo?
Každý den je plný nových věcích o kterých jste ještě včera nevěděli. Čas je jen iluze, já vím, ale i tak. Zamyslete se někdy nad tím, jestli si zbytečně nekazíte život jen tím, že jste líní.
Nebo že nemáte náladu. Jsou to výmluvy. Vám se prostě jen nechce. Proč byste měli vycházet ven když svítí slunce? Budete svítit i zítra, ne?
Život je plný nádherných okamžiků a vzpomínek. Ale pokud budete jen sedět doma, utečou a vy u nich nebudete...

Tomorrow will be...best day

27. června 2013 v 21:43 | Baush
Tomorrow :3
Myslím na to pořád.
Jsem tím posedlá. Tenhle rok, prostě... nevim. Byl divnej, byl dlouhej a všechno se mi v něm změnilo. Kámen na kameni nezůstal.
Všechny mé myšlenky, všechno se změnilo a je tu poslední den.
Už dlouho ho odpočítávám. Už dlouho se těším a jediný můj důvod proč se usmívám. Nemůžu se dočkat. Odpočítávám hodiny, ještě nedávno to byly dva měsíce. Pak měsíc. Tři tejdny. Dva. 10 dnů školy. 207 hodin a teď? Asi 11...
Ještě lepší je, že až to budete číst vy, bude to už mnohem míň.
Nečekejte ode mne umělecká díla. Jsem tak unavená a zblblá, že... no škoda mluvit.
Prostě mě čeká 67 dní volna. To je hezký... A já se těším! Tak strašně moc :3

Don´t be afraid of living

26. června 2013 v 22:02 | Baush
Jelikož se blíží konec roku, tak já se nikdy neubráním tomu přemýšlet nad tím, jak moc jsem se změnila.
Když se vracím do minulosti, ať už třeba do minulého roku anebo i o pár měsíců zpátky někdy bych si za svý chování zasloužila facku. Fakt, že jo a pořádnou, takže se dost divím, že mi jí ještě nikdo nevrazil.Tumblr
Ale chybami se člověk učí, takže doufám, že poučená jsem konečně dost a můžu začít něco dělat. Když si čtu mé stará přání, co jsem chtěla udělat, už se u něčeho usmívám a říkám si "jo to jsem zvládla" a neubráním se a mám ze sebe radost.
Bylo by zbytečný vypisovat, co všechno jsem se dozvěděla a jak moc jsem se změnila. Nikdy si to tolik neuvědomíte, ani třeba když vzpomínáte, ale když třeba přečtete svůj článek na blogu nebo se vám vybaví nad čím jste přemýšleli. Nebo když si jen představím, že před rokem jsem vůbec neposlouchala U2, Muse, Beatles a Bon Jovi tak už jen tohle mi přijde divný. Neznala jsem žádnýho Jo Nesba a nic moc nevěděla o Danu Brownovi a jeho Šifře mistra Leonarda a dalších knížkách.
Nevěděla jsem nic o věcech, který se teď staly.
Nevím, co se stane další rok ani o těhle prádninách. Jenom vím to, že zatím to vždycky dopadlo skvěle! A to my stačí k tomu, abych se vrhla plnou parou vpřed!

Super lazy -that´s me

24. června 2013 v 21:59 | Baush
Někdy se jen tak pozastavím a řeknu si, že je škoda někdy toho, co dělám a říkám.
Ono ta skvělá rada "buďte vždycky upřímní" asi není vždycky úplně nejlepší. Jednou se mi zdál sen, že jsem každému říkala do poslední tečky, co si myslím a skončilo to, tak že se se mnou nikdo nebavil.
Ale někdy mě mrzí to, co dělám a říkám.
Každý den se rozhodujete to čím den budete. Když vstáváte, můžete se rozhdnout jestli dneska změníte celý svůj život nebo, že konečně uděláte něco, co si dlouho plánujete.Tumblr | via Facebook
Já už si dlouho plánuju, že konečně něco udělám sama se sebou. Někdy si říkám, že se to trochu zvrtlo a to, co dělám si protiřečím s tím, co chci.
Je to škoda, protože každý v sobě má potenciál splnit si svůj sen. A kolika lidem se to povede?
Poslední dobou nad tím dost často přemýšlím. A vždycky skončím u toho, že zjistím, že na to všechno co v duchu nadávám je stejně vždycky moje vina.
Je to trochu smutný.
Opravdu si potřebuju napsat nějak suprovej "to-do list" na prázdniny, protože jinak opět nic neudělám.
A opravdu bych to měla přestat odkládat.
Taky často věci odkládáte?

What I will be?

21. června 2013 v 21:26 | Baush
Nikdy nechci zažít tu chvíli, kdy mi bude třeba čtyřicet a uvědomím si, že žiju "životem" kterým jsem nikdy nechtěla žít.
Všichni mi tvrdí, že to jsou ty "puberťácký sny" a že to měl každej.
Jenže přemýšlejte. O kterém období mluví nejčastěji? Buď o tom, co se děje teď, ale většinou to jsou zážitky z druhého stupně a střední školy.Диалоги
Když jsem byla malá, nechtěla jsem dospět. Chtěla jsem být "teenage" protože sem tušila, že to bude moje doba :D
Opravdu bych si přála, aby se ze mě stal někdo skvělý. Abych udělala to, co chci a to, co od sebe očekávám. Nechci to do puntíku, do by bylo... moc divné. Chci ty základní věci. Nechci být taková ta nervózní ženská, která do večera pracuje, pak se mračí, nadává a jedinou "kreativní" činnost, kterou dělá je vaření.
Ne, to není nic pro mě.
Chtěla bych buď být novinářka anebo vědkyně. Najednou, když jsem to takhle napsala a dává mi to smysl.
A bude to asi opravdu to, co chci...

This moment is your life

20. června 2013 v 21:44 | Baush
Přijde mi trochu legrační, že člověk nikdy neví v jaké chvíli se změní jeho život. Kdybyste věděli za, jak dlouhou dobu projdete nějakou velkou změnou, co byste udělali?
quotes
Chtěli byste aby přišla, co nejdřív a snažili se to uspěchat nebo užili toho, co je?
Je fakt, že já jsem v tomhle strašnej člověk. Mám spousta plánů, co chci udělat a tak nějak je posouvám někam dál a dál. Říkám, že si na to určitě najdu čas a pak nic.
Třeba minulý prázdniny jsem si řekla, že přečtu Pána Prstenů. Jsem pořád, tak daleko jako před rokem.
A taky mám ráda změny.
Proto asi moc nedoceňuju toho okamžiku toho, co je.
A je fakt, že teď mi asi nic nechybí.
Nikdy nevíte v jakou chvíli se všechno změní. Může se stát cokoliv. Určitě jste dneska zjistili nějakou věc, kterou jste ještě včera nevěděli tím pádem váš život se změnil.
Každý den je to o něčem jiném. To je to, co mi přijde skvělý.
A tak milujte ten okamžik, co je teď. Nevíte, co se na vás chystá, ale víte, co je teď. Žijete tím, co je teď.
Tahle chvíle už tu znova nebude. Třeba na ní jednou z radostí budete vzpomínat...

Honestly? I am really tired

18. června 2013 v 21:33 | Baush
Dneska a i včera jsem opravdu hodně dlouho přemýšlela nad tím o čem budu psát.
Napsala jsem dva články. Jeden byl super depresivní a druhý byl super motivační. Oba jsem smazala. Byly takový škrobený a no..vžyť to znáte.
Budu prostě psát upřímně.stay positive
Vždycky jsem si myslela, že to moje "černé období" začalo v dubnu, ale nacházím i dost nešťastné zápisky v prosinci a možná jsou ještě i dál.
V podstatě se to se mnou táhlo celý rok. Nevím, čím to začalo, ale hlavní je to, že je to fakt za mnou.
Prvním červnem se to změnilo a mě už je vážně fajn. Občas mívám špatný nálady, ale takový ty normální.
Jenže nic to nemění na faktu, že jsem opravdu neskutečně unavená. A nemyslím tím nedostatek spánku.
Jsem prostě psychicky unavená. Tenhle rok to bylo dost náročný a já to zvládla. To je hlavní. Ale dalo to dost práce.
Proto občas nepíšu nebo píšu depresivně. Ale mám se už vážně dobře.
Jenom potřebuju odpočinek.
A rozhodnot se o tom, jak to bude dál...

Life won´t wait for you

15. června 2013 v 21:06 | Baush
Pokud vy sedíte doma a všechno odkládáte je to vaše smůla.
Život je tam venku a vy si ho necháváte protékat skrz prsty.
Víte, jaký je to dar, že můžete?Start creating
Nejste, tak strašní nemocní, můžete vstát. Sami se umíte najíst.
Chodíte do školy a nemusíte pracovat na polích nebo sedět na poušti hlady.
Tolik věcí funguje dobře a my se stresujeme kravinama. Všichni chodí černí a zamračení.
Ani nevíte jakou radost mi vždycky udělá člověk, co se usmívá. A takových moc nepotkávám.
Všichni za pospíchají někam. Kam ani vlastně nechtějí.
Spousta lidí, ikdyž jsou zdraví a mají všechno k tomu aby mohli být šťastní si pořád na něco stěžují.
Nikdy není pozdě jít za svými sny.
Ještě se nic nezkazilo. Jsme mladí. Ještě pořád to všechno, co si přejete se může splnit.
Ještě není pozdě.
Když začnete dneska nebude pozdě. Můžete. Je na to pravý čas.
Ale zítra už třeba nemusí...
Ještě pořád chcete na něco čekat?

Just be...happy

13. června 2013 v 22:16 | Baush
Šla jsem nadšeně s kamárdkou z koncertu (mimochodem bylo to fakt skvělý, jsem z toho nadšená :)) ), měla jsem šaty a nebyla mi zima. Svítilo sluníčko. Bylo teplo. V ruce jsme vítězoslavně nesli diplomy a růže.
A v tu chvíli jsem začala přemýšlet nad mojí klasickou otázku "co musim až přijdu domů udělat?" je to prostě zvyk z posledních několika let.(12) Seyda Cetintas | via Facebook
Buď jsem musela něco dělat do školy anebo, že bych měla trénovat na koncert, co se blíží (o minulých letních prázdninách jsem tím totiž začala být posedlá). A přesně v tu chvíli jsem si uvědomila, že doma nemusím dělat nic.
Že všechno je hotovo. Můžu už dělat, jen věci co chci a co mě baví.
A proto v životě nikdy ani tak nezáleží na tom, co uděláte. Pokud u toho nebudete šťastní může vám bejt úplně jedno, že jste to zvládli.
Proto budťe šťastní. Pokud vám to nejde normálně, pak začněte teď.
Nikdy nezáleží na ničem jiném, než být šťastní. Není to tak těžké. Udělejte si kafe, pusťte si oblíbenou písničku a půjde to samo. Každý má svůj tajný fígl naštěstí - dělat, to co má ze všeho nejradši.
A já momentálně jsem super šťastná. Jsou to dva týdny, co jsem strašně optimisticky volala sestřenici a bylo hnusně a trochu mi to můj nenadálý optimismus kazilo.
A teď o 14 dní později? Fakt boží den.
Ale víte, co bude za čtrnáct dní ode dneška? Nevím, co se do té doby stane, ale vím jedno - budou prázdniny! :))

What I want from my life

12. června 2013 v 20:18 | Baush
Někdy bychom se měli zastavit a zamyslet se nad tím, co děláme a proč to děláme. Někdy totiž když to uděláme si uvědomíme, jak moc plýtváme časem.Tumblr
Ještě pořád jsme ve věku, kdy ještě všechny sny, co máme se můžou splnit. Ale někdy, koukněte z okna na lidi. Kolik z nich vypadá šťastně a vypadají na to, že si splnily jejich sny?
Nikdy nechci takhle skončit. Se vzpomínkou na sny, co jsem měla.
Je asi už konečně ten nejlepší čas začít.
Nebaví mě čekat.
Já si vzpomínám na hodně momentů z minulého roku, kdy jsem si slibovala, že se změním. Nezměnila jsem se úplně, tak jak jsem to plánovala, ale změnila.
Ale teď už je to vážně otravný. Když tak píšu tenhle uvědomuju si, že když to odložím znovu, tak to znovu neudělám. A zítra bude ten nejlepší den na to.
A samo to očividně nepřijde.
Fajn, právě jsem se rozhodla změnit, to co chci udělat dávno.
Doufám, že mi to vydrží.
 
 

Reklama

Toplist od 19.3.2012