Březen 2014

Co si vybrat?

31. března 2014 v 21:02 | Hope |  Underground
Lidé jsou tak líní. Ztratili motivaci, skoro nic nedělají jenom tráví čas na sociálních sítích a sezením před televizí koukáním na nekonečné seriály.

Upřímně, kolikrát už jste slyšeli něco podobného? Hádám, že rozhodně nějaký rodič nebo učitel či prostě nějaký dospělák vám něco podobného určitě taky řekl.
Pokud bych to měla vztáhnout na sebe, tak mě osobně by toho spousta zajímalo a chtěla bych i umět spoustu věcí. Chtěla bych přečíst spousta knížek, vidět spoustu filmů a seriálů.
Ale víte co nám brání?📵
Četla jsem o tom v jedné knížce a tam tomu říkali Rozhodovací paralýza. (Ta knížka byla Konec prokrastinace od Petra Ludwiga.) Lidi před x lety měli mnohem méně věcí na výběr a celkově měli víc omezení. Ale přesto toho asi stihli udělat více než my. Čím to asi bude? Je to tím, že čím víc toho máme na výběr tím, víc se bojíme toho, že si vybereme špatně. Vlastně kdyby jste se teď rozhodli, že se teď v tuhle chvíli naučíte plést košíky, tak co vám k tomu stačí? Stačí sednout si k počítači, vygooglit si z čeho se vlastně dělají, objednat si to, počkat až to přijde a zapnout youtube a dívat se na nějaký návody. Ale jakmile to uděláte, sakra neměli jste se radši pustit do cvičení? Viděli jste přeci na youtube, tak zajímavé video.
V tom to je. Nevíte, co vybrat a do čeho se pustit dřív. Pokud se teď rozhodnete vidět ten a ten film, prostě jen najdete příslušnou internetovou stránku a můžete se podívat. Nemusíte, běžet do videopůjčovny ani ničeho takového.
V té malé krabičce do které právě čučíte, je téměř veškeré vědění lidstva. Pamatuju si, že když mi naši jako malý ukázali internet, tak jsem jim nemohla uvěřit, že na internetu je vážně VŠECHNO.
A to je to, co vás omezuje. Neomezený výběr možností. Takže co si vybrat?
Jak to vidíte vy?
Jste také líní?
Myslíte si, že vaše lenost může být způsobená tímto?

It's just an opinion

30. března 2014 v 21:43 | Hope |  Underground
Taky někdy, když děláte nějakou věc, tak si vzpomenete na to, jak jste jako mladší vždycky říkávali "Tak tohle nechápu, jak může někdo dělat. Tohle v životě neudělám" a teď už můžete říct jenom "jejda" :D
A někdy se sama sebe ptám, jestli je lepší poslechnout to, co jste si v duchu říkávali každý den a to v co jste věřili dlouho, anebo to udělat, tak jak chcete právě teď.Untitled
Někdy je vážně těžké se rozhodnout. Někdo vám řekne, že byste se měli hlavně dívat do budoucnosti, jenže budoucnost je tak vrtkavá, že si myslmí, že ne vždy se vyplatí koukat se pouze dopředu. Že je někdy možná lepší koukat se na to, co chcete teď.
A tak se ptám sama sebe, jestli mám tak trochu zradit mé dlouholeté přesvědčení, anebo se do toho všeho vrhnout s vervou, kterou mám teď a ne si hrát na "bylo, nebylo."
Někdy si hrozně moc přeju, aby se vše vrátilo, tak jak to bylo PŘEDTÍM. Nerada se o tom bavím, ale řekněme, že mě minulý rok chytnul řetězec velmi nepříjemných událostí a mám pocit, že se můj život dělí na před a potom.
A tak jsem z toho někdy v rozpacích a nevim, jestli to udělat, tak jak si to myslím teď anebo tak jak jsem si to vždycky myslela. Na jednu stranu, měla bych poslouchat mé dlouholetá přesvědčení, ale na druhou stranu všechno se změnilo a někdy je lepší začít zase od začátku a přehodnotit své názory.
Co si myslíte vy?
Lpět na starých názorech nebo utvářet nové?

The Butterfly effect

29. března 2014 v 22:02 | Hope |  Recenze
Téma týdne je cestování časem. A já si vzpomněla na jeden vážně dobrý film.
Jistě jste už slyšeli o motýlím efektu. Že kdybyste v minulosti změnili i tu sebemenší věc, tak by se změnilo úplně všechno. I když nad oceánem přelétne motýl, může vyvolat tornádo. Ig@itskindalikethis
Nevím, jestli jste o tom filmu slyšeli, ale v češtině se film jmenuje Osudový dotek.
Ten film je vlastně celým o tomhle. Zavede nás to do určitého děje a pak hlavní postava mění z budoucnosti, některé ty vzpomínky a změní se pak úplně všechno.
To jak to skončí je vážně hezký, takže pokud máte rádi filmy s myšlenkou, hezkým koncem a skvělýma písničkama, tak si ho rozhodně pusťte.
Pokud vás ani tohle nenaladilo na tenhle film tak vám řeknu co to je za žánry : Scifi, thriller, mysteriózní a romantický. Hádám, že si to asi dost dobře nedokážete představit a říkáte si, že to bude nějaká slátanina, ale vážně opak je pravdou.
No jinak asi nevím, co víc bych k tomu dodala. Prostě se na to podívejte! :)

Just this moment

27. března 2014 v 19:58 | Hope |  Underground
Často se bojíme, že když něco máme vážně rádi , že to můžeme ztratit. Co nejvíc si to držíme pro sebe, aby nám to nikdo nevzal a za každým rohem se ohlížíme zda nejde někdo, kdo by nám to mohl sebrat.
Bojíme se vyhodit staré věci, co nám připomínají "staré dobré časy." Bojíme se, že když je vyhodíme, bude to najednou naprosto a nevratně pryč.★
Stejně tak je to s lidmi. Když zjistíme, že nás někdo má rád chceme ho mít u sebe už napořád. Bojíme se, že když se mu přestaneme věnovat, že se na nás vykašle.
Bojujeme o věci, které nám všichni okolo berou. Tím myslím, že když se bezcílně ženete za něčím a to jenom proto, že kdybyste přestali skončila by ta skvělá éra. Děláte to jen proto, že jste to přece odjakživa dělali. Jenže víte, co? Je to pryč.
To všechno skončilo. Všechno je pomíjivé. Jediné, co máte s naprostou jistotou je tento okamžik.
Nestačí vám? Chcete víc? Bojíte se toho, co přijde? Bojíte se, že nic nebude dobrý tak jak to bylo? Bojíte se toho, že to bude ještě horší?
Ne, nikdy už nic nebude stejné. Ale tím, že bude dál lpět na věcech, které vlastně nejsou důležité a to ani pro vás, tak tím je zpátky nevrátíte.
Pokud se vám dělo něco pěkného, je to vážně hezké. Je super, že máte na co vzpomínat. Ale nežijte ve stínu včerejška ať už byl jakkýkoliv. Pokud se vám stalo něco špatného, fajn. Ale ať už vás osud zavane kamkoliv, pamatujte na to, že má to smysl. Nějaký zvláštní, které uvidíte až někdy jindy. Ikdyž ho v té chvíli nevidíte.
Neutíkejte do budoucnosti a nežijte ve stínu včerejška. Jediné na čem záleží je tato chvíle. Máte ji. Tak si ji vemte. Je to jediné, co máte a víc už nedostanete...

Další projekt

24. března 2014 v 20:36 | Hope
Tak jo, vzhledem k tomu, že už mě dva lidi nominovali do jednoho super projektu, tak bych to asi měla udělat. Nominovala mě Akky a Lady≈Claire.
Nejdřív pravidla tohoto projektu:
+ Řekněte o sobě 10 věcí
+ Odpovězte na 10 otázek blogerky, která vás nominovala.
+ Nominujte 5 blogerů, kteří mají méně než 200 pravidelných čtenářů.
+ Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
+ Informujte blogery o tom, že jste je nominovaly.

Takže fajn, 10 faktů o mě :

Is it that simple?

22. března 2014 v 21:30 | Hope |  Underground
Někdy přemýšlím nad tím, jestli je život těžký nebo lehký. Samozřejmě záleží v jaké jsme zrovna situaci, nebudu tu jmenovat, ale každý si dovede představit nějakou takovou situaci, kdy vám není úplně do zpěvu a všechno jde do kytek (někdy bohužel do slova..) Nemyslím si, že je dobrý předstírat, že se nic nestalo.To, že od toho "utečete" neznamená, že to zmizí. Zůstane to pořád na stejném místě a bude čekat, až se k němu zase vrátíte.Go | via Tumblr
Takže ale pokud zrovna se ve vašem životě neděje nic závažného, je to vlastně jednoduché? Opravdu stačí jen spát denně osm hodin, jíst tak nějak normálně, chodit ven, bavit se s lidmi a dělat, co nás baví?
Stačí dělat těhle pár věcích a bude váš život super? Lidi často utíkají k tomu, že jejich život bude lepší až dosáhnout toho a toho. Nebo, že nebudou tak dobří dokud nebudou mít to a to. Nikdy se vám nestna to, že si koupíte nové boty a nejdnou se všechno změní. Pokud někdy přijde změna, bude od vás.
Přitom je to úplně jedno. Když se nad tím zamyslíte, nikdy když potkáte nového člověka nezačnete zkoumat jaký má funkce v mobilu a jestli má nebo nemá značkový boty. V tu chvíli je vám to jedno.
Stejně se někdy bojíme udělat některé věci, jen kvůli tomu, co by si o nás mysleli ostatní a jestli se neztrapníme a já nevím, co všechno.
Přitom co tím můžete ztratit? Něco hodně špatného se vám může stát kdekoliv a kdykoliv. Můžete teď až budu vyndavat kabel ze zásuvky, může vás to kopnout a můžete na místě zemřít. Stejně tak na vás může teď spadnout strop. Je to nepravděpodobné ale možné.
Až jednou přijde váš poslední den, nikdo vás v 0:00 nevzbudí a neřekne "hele kámo, tohle je poslední den." Nikdy nevíte, co se stane zítra, nevíte ani co se stane za deset minut. Tak proč se něčím stresovat? Během jedné minuty se může všechno změnit.
Takže pokud něco chcete udělat, tak to udělejte. Nepromýšlejte to. Prostě to udělejte.

Abeceda věcí, které mám ráda II.

20. března 2014 v 21:41 | Hope |  Underground
Tak asi po měsíci píšu druhý díl. Kdo nečetl první může si ho přečíst tady.

H - HARRY POTTER
První knížku HP, jsem přečetla už v první třídě. S Harrym jsem vyrostla a ten příběh mi neskutečně přirostl k srdci. Bohužel knížky nemám, ale stejně je už čtu podruhý :D

CH - CHYTRÝ LIDI
Asi vám nemusím popisovat jak vypadají chytří lidé. Mám pocit, že jich je čím dál míň, ale mě to prostě fascinuje. Spousta věcí by mě nikdy nenapadly a někoho mě protě baví poslouchat, protože to zní hrozně rozumně a mám z toho prostě dobrou náladu, když s někým takovým mluvím (ikdyž si pak připadám jako ten hlupák :D).

how i met your mother

5.věcí, které bych chtěla umět

18. března 2014 v 20:13 | Hope |  Underground
Tak samozřejmě existuje spousta věcí, které bych chtěla umět, takže vybrat pět bude vážně těžké, ale pokusím se :D

1. Umět surfovat
Tak tohle je bezkonkurenčně první věc. Vážně bych to někdy chtěla zkusit a představa, že si tam někde v Austrálii surfuju na vlnách s delfínama... :3 (dreaming level 1000000 :D)
bucket list | Tumblr

2. Co bych chtěla od života

17. března 2014 v 19:01 | Hope |  Underground
Vzhledem k tomu, že jsem teď v "krásném" věku puberty, tak to co očekávám od života se každý týden mění :D
Můžu vám teď vyjmenovat seznam věcí, které chci dělat ale zítra ten seznam bude zas trochu jiný.Bicycle
Sice často přemýšlím o tom, co budu v budoucnu dělat, ale nejsou to žádné plány. Stejně se to naplánovat nedá. Navíc mám pocit, že když mám něco takhle naplánovaného, tak mám spíš pocit, že mě to omezuje. Chtěla bych dělat to, co si přeju.
Chtěla bych aby nezmizela ta radost z toho, když se ráno probudím. Chtěla bych se až do konce života probouzet ráno z úsměvem. Abych pořád měla co poslouchat a pořád co číst.
A taky abych nikdy nebyla sama. Abych stále měla přátele a rodinu.
Chtěla bych být zdravá. Ale to asi každý.
Chtěla bych si umět vychutnávat ty krásné okamžiky. Chtěla bych být míń nervózní a míň vystrašená.
Chtěla bych hrát před lidma. Chtěla bych znát jaké to je, když hrajete na nějaký nástroj a zpívat a lidi vás poslouchají. Chtěla bych znát skutečný názor od lidí na mě. Chtěla bych něco napsat.
Chtěla bych hodně věcí a každý dnem jich chci víc a víc a každným dnem si nějaké splním.
Prostě chci být šťastná. Aspoň tak, jak jsem teď v tuhle chvíli.

1.den - Něco o mně

16. března 2014 v 19:27 | Hope
Rozhodla jsem psát na témata z jednoho projektu mé kamarádky Kristiny. Nebudu psát na kolik je dní (protože to stejně nebudu psát každý den) a ani dopředu ty témata. Jednak si je chci psát podle sebe, jednak je možná ještě změním a bude to i větší překvápko 3:) :D
Let's go ahead!
Toplist od 19.3.2012