Duben 2013

13. Violin

29. dubna 2013 v 21:34 | Baush |  1 000 věcí, které mám ráda
Rozhodla jsem se, že po tom asi roce, co mám tuhle rubriku, že do ní budu pravidelně psát. Svatosvatě slibuju :D Víte ono 1 000 věcí tudíž 1 000 článků, to asi není otázka pár dnů.
Každopádně už tu máme "nešťastnou" 13 a proto jsem se rozhodla, že tam dám něco, co mám vážně ráda a mám v tom právě teď smůlu jednoduchá volba housle.
Nevím, jestli to víte, ale ano hraje na housle.
Byly časy kdy jsem se za to styděla. Ani asi nevím proč.Caitlin Dotcodotza | via Tumblr
Ani nevím, proč jako šestiletá jsem si vybrala hrát na housle. Nechtěla jsem rozhodně hrát na nějakou flétničku, protože jediný dechový nástroj, který se mi líbí a na kterých bych /čistě teoreticky/ chtěla hrát je saxofon. Na kytaru jsem byla moc malá a kam bysme asi dali klavíf? Housle byly prostě fantastickou volbou.
Samozřejmě zezačátku to bylo obrovské nadšení, ale opadlo až sem si všimla, co za učitele mě to "učí" Bylo by jednoduché tvrdit, že je to jeho vina, že jsem teď pozadu, ale hrála jsem jednou za týden.
A chtěla jsem skončit. Opravdu už jsem se odhodlávala, že s tím skončím. Ovšem zázrak se stal. Dostala jsem novou učitelku. Když si vzpomenu jakou skladbu mi dala nejdřív a jakou jsem pak musela hrát. Ano asi jsem hodně pozadu.
Proto teď hrozí, že skončím (nebo, že mi naši koupí housle :DD)... Nechci končit. Poslední tři roky jsem nad tím strávila dost času... A chodím tam osm let... Nechci skončit. A už asi ani nemůžu.
Hrajete vy na nějaký hudební nástroj?
Co si myslíte o houslích?

HP, Australia, Titanic...

26. dubna 2013 v 21:49 | Baush
before i die
A bude to nejlepší den mého života! :D

Beautiful day

23. dubna 2013 v 21:19 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Někdy přemýšlím, kdy jsem se tak změnila. Proč se stalo a kdy. Jaký to mělo význam?
Chtěla jsem se tam vrátit.
Ale něco se stalo. Jako mladší sem nikdy nechápala lidi, co jsou všude sami. Co nikoho nepotřebujou a naopak dny bez lidí jsou pro ně mnohem lepší. Vždycky předtím mi bylo lépe v kolektivu.
Buď je to tedy kolektivem anebo mnou. Nebudu naivní, jaká pravděpobnost je větší - změnili se všichni okolo mě nebo já?
Ale dneska po dlouhé době jsem za tu změnu byla ráda. A pomohla mi písnička - jak překvapující, že?
It´s beutiful day Don´t let it get away
Víte, co je na tom možná nejhezčí? Že většina dnů je hezkých :))

Recenze Svět podle Prota

22. dubna 2013 v 20:37 | Baush
Hodně dlouho už jsem neviděla film, který by se mi takhle moc líbil. Bohužel ten film moc lidí nevidělo, ale řekla bych, že je docela známý jeden čas jsem jeho obálku viděla ve všech trafikách.
O čem to je?
Na letišti (nebo nádraží nevím přesně) se znenádání objeví muž ve slunečních brýlích (mimochodem tyhle brýle zapůjčil do toho filmu Bono z U2). Skončí ve psychiatrické léčebně, kde tvrdí, že přilétl z planety K-PAX.
Můžete si vybrat jestli mu uvěříte. Prot se nechová jako blázen, ani netrpí nějakými bludy. Jenom zasněně vypráví o mírumilovném planetce K-PAX tisíce světelných let vzdálené.
V psychiatrické léčebně léčí pacienty a dává jim naději.
Ovšem psychiatrovi to vrtá hlavou. Poslouchá si narhávky, co nahrál během sezeních a přemýšlí. Je to vážně mimozemšťan nebo chytrý blázen?
Poté, ale zjistí, že Prot - co se týče astronomiky a fyziky ví možná ještě víc než nejlepší vědci této planety...
Hodnocení : 95%
Viděli jste nebo chcete se podívat?

Dreams and reality

19. dubna 2013 v 22:10 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Jistě znáte takový ten ochromující moment, kdy si říkáte "sakra tak takhle to je, tak já s tím něco udělám" a svatosvatě si to slíbíte.
O týden později přijdete na to, že nejen, že jste to nezměnili, ale že se to zhoršilo.
Vždycky když už si myslím, že ta deprese je za mnou vrátí se zpátky. Nejlepší přirovnání by bylo asi bylo, to že kdybychom se "známkovali" podle procent, tak bych vždycky měla 84% a kdybych měla o tu jednu věc víc, bylo by to 85% a to už by byla "jednička."2.
To horší je to, že já nevím, co to je.
A vy si možná říkáte, "ale to není tak špatný", ale víte přece jaké to je, když něco skoro máte a chybí vám jedno procento.
OK, poslední tři dny jse si už říkala, že už je to zase fajn. Měla jsem fakt dobrou náladu. Jenže.. je tu určitá věc, co mě štve. Vlastně dvě.
Já uměla psát. Pamatuji si časy, kdy jsem psala třeba povídku týdně a na můj blog lidi chodili. Jenže tyhle časy jsou dávno pryč. Poslední dobou jsem ráda když "něco" nepíšu. Chvilková krize? Ta chvilka trvá už asi třičtvrtě roku.
A pak můj další koníček. A to mě štve víc. Je to už něco jako kus mého života. Ne něco, jako prostě je.
Věnuju se mu přes půlku mého dosavadního života. A teď by to mělo skončit?

Which character is the best?

17. dubna 2013 v 20:58 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Všimli jste si někdy toho, že často se život připodobňuje k filmu nebo knížkám?
Jaký typ je nejčastěji vaše nejoblíbenější postava?
Může si vás získat postava, která je smutná, ale nadruhou stranu se jí všechno kazí, takže je to pochopitelné? Asi jí budete mít rádi, pokud se nebude moc litovat a bude vám jí možná trochu líto. Ale nejoblíbenější postava? Hem pravděpodobně ne.Best frend
Bude to někdo komu je všechno úplně jedno a svůj život zasvětil nějaké věci. Je jedno jestli je to kluk, který pořád žvaní o fotbale nebo holka, která je zblázněná do nějakýho zpěváka. Byl by to on? Možná, ale jen pokud by sdílel i vaše zájmy.
Byl by to hlavní záporák? Někdy jsou to fakt velký kruťáci (pokud to není nějaká blonďatá nafoukaná děvka jak to bývá v amerických filmech xD), ale přiznejme si. Většinou máme rádi ty, které jsou vykresleny dobře.
Možná se vám, ale nejvíc zalíbí ta postava, která sice ne vždycky má spoustu energie a šíří okolo sebe vtipy. Že ikdyž se jí možná ne moc daří, tak to v určitém momentu dokáže zastavit a říct si "teď už to vážně všechno obrátím a bude to lepší" Mám ráda ty lidi, kteří prostě i v nejtemnějších chvilkách dokážou všechno obrátit. A není to takové to strojené "to-zas-bude-fajn"
Nevím, jak vy, já mám pocit, že tak hraju tak nějak všechny postavy. Chvilku jsem ta a pak zase ta. Kdybych si vybrala beru buď záporáka anebo tu poslední.
Co byste vybrali vy a která by byla vaše nejoblíbenější?

Happinees

15. dubna 2013 v 20:34 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Jistě jste zažili takové ty chvíle, kdy si říkáte, to že existujete, že vlastně nemá vůbec žádný smysl. Že to ani nějak extra někoho nezajímá, že všichni jsou tu pro někoho jiného a vy jste tu sám.
Častokrát marně hledáme nějaký smysl nevím, jak vy, ale já ho ještě nenašla. Mám pocit, že smysl že život je něco jako v Eragonovi právé jméno. Někdy ho ani za celý život nezjistíte a když ho zjistíte máte smíšené pocity. Na jednu stranu jste šťastní, že ho máte, ale nadruhou ne vždycky nás to úplně zcela potěší.Music
A navíc by byla trochu blbost, kdybyste hned v na začátku svého života odhalili jeho smysl (pokud to teda nečte nějaká 100letá babička, což pochybuju :D).
Každopádně jediný, co mě vážně drží naživu jsou moje závislosti. Začínaje tím, že se každý večer těším na snídani. Každý den se těším na nějakou knížku, film a hlavně na mp4 a sluchátka. Nic víc v tom není. Je to všechno, co potřebuju.
Je to jediný důvod, proč teď sedím a neležím v posteli a neskuhrám, že jsem unavená.
Častokrát, když se něco pose*e automaticky mi v hlavě vystřelí nějaký citát, úryvek knížky anebo nejčastěji text písničky.
Možná jsem závislá, až moc. Ale v těch chvílí jsem vždycky šťastná.
Jednou jsem kvůli tomu málem přišla oko (tak nadšeně rozbalovala 21.století, že mi vylítlo do oka :DD ), ale byla sjem šťastná.
A to je podstatnější ne?
Co jsou vaše "závislosti"?

It´s better now

13. dubna 2013 v 20:37 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Je vždycky ironíí, že když napíšu článek, jak se mám blbě ten další skoro vždycky musím psát o tom, že je mi fajn. Vždycky totiž když už je pak ta chvíle, kdy vás štve, že je všechno úplně v háji a začnete s tím něco dělat.Photos de Bipolar Rambler
Asi jsem nečekala, že mi tak chybí teplo. Přikládala sem to k tomu, že mi chybí prázdniny, ale to teplo taky. Chybělo mi sebrat se v sedm a ještě jít někam. To bylo vždycky "už je tma a zima" a byla to pravda.
Sice nic proti víkendům stráveným doma u Dextera (ne že s tím Dexterem by se něco změnilo na toho koukám/čtu pořád :D), ale chybělo mi to. Pořád někam chodit.
Asi nikdy nepochopím blogovou aktivitu. Jednou sem dva dny za sebou nepřijde a pak najednou za pár hodin tu je 10 komentářů, ale nevadí mi to, jsem ráda, když sem lidi chodí :) (to je dost překvapující, že?)
Ale po dlouhé době mám pocit, že do sebe konečně do sebe věci zapadají a že možná to není všechno jen tak nahodilé.
Občas taky dost přemýšlím nad tím, jak jsem úplně jiná než normální. A taky jsem si všimla, že tenhle pocit má každej. A hlavně ty lidi, kteří si myslím, že jsou docela normální :DD A sakra, že bych byla normální?
Ne, myslím že to zatím nehrozí.
Nice weekend guys! :D

This song saved my life

11. dubna 2013 v 21:48 | Baush
Většinou se najdu v písničkách od Simple Plan. A tak je to i u téhle. Ikdyž teda pořád čekám, kdy mi zachrání život. (Zatím totiž nic.) Nic tomu neubírá na faktu, že ta písnička je boží.
Ale poslední dobou mám totiž pocit, že je všechno, tak nějak ... úplně jinak. Nejsem si jistá jestli je to dobře. Spíš si myslím, že moc ne.
Všechno se najednou obrátilo.
Trochu problém je, že tahle písnička je hlavně o tom, že ten člověk měl někoho, kdo mu pomohl. Hm.. haló je tady někdo? Tak nějak jsem uvízla v tý části "Sometimes it feels like nobody gets me Trapped in a world where everyone hates me" prostě mám všechno totálně v háji. Asi už píšu vážně kraviny, ale nemám tokde jinde říct. Asi nejsem schopná ani někomu to říct.
Snad se máte líp (mí zjevně imaginární čtenáři...)

you can choose! it's surprise hm?

10. dubna 2013 v 21:32 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Možná je to k neuvěření, ale být šťasný je vždy o volbě. Ono, co si budeme nalhávat v určitém stádiu špatné nálady je nám vcelku dobře, protože všechno svádíme na špatnou náladu a jen sedíme, nic neděláme, litujeme se a říkáme, že nás to přejde.
Ne, že bychom si to užívali, ale... no možná víte, co myslím.everything | Tumblr
Ale i přesto. Vždycky můžete vybrat mezi tím v co věříte a v co ne.
Poslední dobou se mi stávají divné věci, co se mi dlouho nestávali. Je to zvláštní. Stačí jen trochu pozměnit pohled na svět a on se změní taky.
Možná se, ale trochu mění, tak jak jsem nechtěla. Občas (ach ta ironie) mám pocit, že nikdo nestojí o to se se mnou bavit. Nebudu poukazovat na spousta situací, které to dokazují a na další, co to nedokazují jen to tak prostě cítím a vidím.
Ale všimla jsem si toho, že ikdyž vezmeme nějakou zdánlivě jasnou situaci každý jí vidí trochu jinak.
Je to zvláštní, ale svým způsobem fantastické.
A opět je to jen na vás co si vybere. I ta dobrá nálada je podle toho, co si vybere. Jasně, že když znuděně řeknete "hem já chci bejt šťastná" a přitom dál nic neděláte, tak budete čekat hodně dlouho.
Víte, co vás dělá šťastnými. A vy si můžete vybrat. Tak co si vybere vy?
Toplist od 19.3.2012