Do you really want this?

13. února 2013 v 20:55 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Lidi si neustále něco nalhávají samy sobě.
Uklidňují se, že na to zapomenou. Že zítra se změní. Že se to samo spraví. Dělají to všichni. Málokdy se zachováme, tak že to opravdu vyřešíme a opravdu se snažíme. Pokud to děláte běžně, smekám imaginární klobouk.
Přiznejte si na čem jste. Teď. Ne jindy. Ne, až tohle dočtete. Ne, až si pudete lehnout. Ne, zítra ráno.
Nečekejte, až se něco samo spraví. Chcete vůbec aby se to spravilo? Necítíte se trochu i v bezpečí deprese? Vymlouvat se na to a nemuset nic dělat jen sedět. Mnohem méně práce, než vstát a něco řešit.Wonderl4nd
To není o tom říct si "tak já se teda usměju. budu se strašně falešně usmívat a dělat, že jsem šťastná a ono to přejde" ano přejde. Na jeden den. A večer se to vrátí zase.
Vždyť já to znám. Byla jsem v tom dost dlouho.
Nepřetvařujte se. Každý je někdy smutný. I ten nejveselejší člověk, co snad znám jednou přišel skoro se slzama v očích. To se prostě stává.
Není slabost upadnout, být na tom špatně. Ani není slabost nechat to být. To je jen blbost...
Často se toho bojíme. Vyjít z rutiny, toho co běžně děláme.
Že to bude špatné. Na to se neptejte mě ani nikoho jiného. To musíte vědět uvnitř vás samotných.
To je asi všechno. Nebo není. Mám takovou chuť k psaní, že by tenhle článek mohl být desetkrát delší. Ale to není o tom, co napíšu já. To je o tom, co vy si uvědomíte... A jestli si to vlastně vůbec chcete uvědomit a změnit něco...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikki Nikki | Web | 13. února 2013 v 21:04 | Reagovat

Tak to bylo úžasné. Opravdu před tebou smekám, tohle si absolutně vystihla, ale není se čím chlubit. Tenhle dennodenní stereotyp znám, procházím tím, vždycky si říkám, zítra začnu něco dělat, zítra se změním... a stejně to poseru. Až moc se bojím něco s tím dělat, že radši všechno nechávám náhodě. Ráda bych to změnila a snažím se, ale jde to pomalu, neustále se bojím ...

2 Lucie:-* Lucie:-* | Web | 14. února 2013 v 11:46 | Reagovat

Myslím, že spoustu lidí tohle dělá přesně jak jsi napsala. Ale asi se to už nedá změnit, nebo spíše většina nechce, ale ta malá část co chce to stejně nedokáže a bude se stále přetvařovat jako nějaké loutky. U nás ve městě je to tak každý den. Už se to tady stalo takovým stereotypem neukázat tu citlivou stránku sebe, ale myslím že by se to dalo změnit ovšem donutit k tomu i ostatní lidi je těžký úkol.

3 Ann xP Ann xP | Web | 14. února 2013 v 15:03 | Reagovat

Fůůů...Holka...ty píšeš tak úžasně. Vždycky úplně vystihneš, co si taky myslím.
Některý věci prostě nejdou změnit, i když se lidi snaží. Já bych strašně moc věcí změnila, ale prostě to nejde nebo se mi prostě nechce? :) Kdo ví..:)

4 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 14. února 2013 v 15:12 | Reagovat

Já jsem teď, v tuhle chvíli, vlastně šťastná :)
I když jsem taky prožila své "stavy"...

5 Machiina Machiina | Web | 15. února 2013 v 11:48 | Reagovat

Já to taky dělám,ale abych začala v tu chvilku myslet na něco jinýho,když vím,že se to prostě nezmění a nezlepší..nemá to smysl.

6 Mišulka Mišulka | Web | 15. února 2013 v 12:27 | Reagovat

Já si něco  nalhávám každý den. Snažím se to vidě tak jak chci já.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Toplist od 19.3.2012