Únor 2013

What is wrong with me?!

21. února 2013 v 21:49 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Poslední dobou je pro mě všechno těžší a je to ještě divnější než předtím.
Nejsem ráda. Ani už nevim, co s tím dělat. Nevim, co mám dělat proto, abych byla šťastná. Aby se mi aspoň něco povedlo. - Dobře to přeháním, pár věcí se povedlo. Ale problém je v tom, že už nevim, jak pokračovat.depressed | Tumblr
Asi je mi to i líto, že všichni okolo jsou šťastní a daří se jim a jen já se musim, takhle strašně trápit. Ne, že bych jim to nepřála. Jsem ráda, že jsou šťastní. Chci aby byli šťastní.
Ale proč nemůžu být i já? Poslední dobou si připadám, jak bez emocí. To, co mě vždycky skoro rozbrečelo, se mnou ani nehne. Z čeho jsem měla radost, mě teď nudí.
Vždycky jsem byla ta šťastná a nadšená do všeho. Ale teď?
Vím, že když to takhle rozpátlám, tak si nepomůžu.
Ale já nevim, co mám dělat.
Prostě jen těžké období. Ale ono přejde. Vždycky přejde a přijde to krásné. Jednou budu šťastná.
Jen ne teď a s lidma, co jsou okolo mne. Potřebuju změnu, odjet pryč. A budou jarní prázdniny. Fakt se na to těším... Zároveň si říkám, proč prostě někdy nemůže být můj život občas normální? Protože by to pak nebyla taková sranda!

I don´t have much time

18. února 2013 v 21:35 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Kecala bych, kdybych psala, že nemám žádný čas. Já mám čas. Jen mám až moc aktivit, co dělat.
Až moc zájmů. Nestíhám to. Nejde prostě za jeden den stihnout ty věci, které prostě miluju a chtěla bych je dělat rutinně.View image: tumblr m07zkz Lqv J1r2qkf9o1 250
Jenom prostě dny jsou moc krátké. A navíc, když má přijít ten další konec světa... Nevím, jestli tu teorii znáte - Melachiášovo proroctví, týká se papežů. Asi nemusím upozorňovat na to, že ten současný papež odstoupil a že podle tohohle proroctví přijde už jenom jeden papež. Proč tomu vlastně věřit? "Předpověděl" přes sto papežů a u nich napsal nějaký jejich rys, něco co na ně bude sedět. A dodnes to sedělo. U posledního papeže - Petra Římského - tedy u toho, co nastoupí teď je napsáno "Petr Římský, který nasytí své ovce během mnohých utrpení. Až ta skončí, město sedmi kopců bude zničenoa hrozivý soudce bude soudit jeho lid. Konec."
Přijde mi to zajímavé, jestli tomu věřím, to nevím. Nepoukazuje to na konec světa - spíš na kone Říma.(Mimochodem tyhle informace mám od taťky - vždycky se přece uvádí zdroj :DD )
Ale trošku od mého nedostatku času jsem přeskočila ke konci světa.
Ne, zaujalo mě to. Jsou to asi dva měsíce, co hrozili s Mayema, ale tahle teorie snad nebude tak známá, protože přece jen jsme Češi..
Ale vždycky, když vidím nějaké takovéhle proroctví, vždy si uvědomím, že život - a to ne jen ten můj může vždycy během jedné vteřiny úplně celý vymizet...

Memories

16. února 2013 v 20:41 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Říká se, že vzpomínky je to jediné, co máme a nikdo nám to nemůže sebrat. Že vzpomínky jsou důvodem, proč se často nemůžeme posunout. Moc nás poznamenaly a nechtějí se nás pustit.
Ale to.. je jen iluze. Pravdou totiž je, že jsou pryč. Nejsou tu.
Měly by tu být jen, proto abychom si připomínali, co všechno jsme už zvádli a že v tom máme pokračovat. Něco nás naučily.Gerwine∞
Vzpomínky jsou minulost tudíž něco, co nezměníme.
To my se k ní neustále vracíte. Ne oni k nám. Že se historie opakuje? Ne, jen jste si řekli, že se opakovat bude.Máme z některých zážitků, tak plnou hlavu, že to prostě nejde... jít dál. Jsme zmatení, ztracení a zdeptaním, právě proto, že máme přesně takovéhle vzpomínky.
Když se ohlédnu za sebe vidím spoustu chyb. Možná to i trochu připomíná menší spoušť.
Ale kdo má za sebou život bez chybičky? Vzpomínku, která ho nesvazuje dodnes. Jedna jediná věta, která vám dodneška zní v hlavě. Člověk na kterého se snažíte ze všech sil zapomenout, ale prostě to nejde.
Je to jen vzpomínka. Už to není. Kdybychom uměli cestovat časem, byl by to život o ničem. Udělat chybu, vrátit se a napravit jí a pak kliknout na "zapomenout"
Často právě i tyhle chyby a nedostatky nás dělají tím, čím jsme teď. A za pár let se tomu i zasmějeme... :)

Is everybody going crazy?

15. února 2013 v 21:02 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Vzpomněla jsem si na jeden na včerejší zážitek. Když jsem s kamarádkama vešla do obchoďáka tak tam hráli moji/naši oblíbenou písničku od Simple plan - Crazy. Asi znáte, ne?Fotos de Bohemian
Bylo vtipný, jak jsme tam sborově začali zpívat "Is everybody going crazy? Is anybody gonna save me? Can anybody tell me what´s going on? Tell me what´s going on if you open your eyes you´ll see something is wrong" a já vždycky když slyším slova týhle písničky, tak hodně přemýšlím.Ta písnička je vlastně hodně pravdivá.
Změnila jsem názor na to, že společnost je špatná. Jen velká většina.
Ono je velký otazník nad tím, co je špatná společnost, protože přece jen je to můj názor a někdo jiný si myslí třeba, že je naprosto skvělé psát si "lásko" a přitom je to vaše kamarádka. A podobně.
Někdy jsou prostě chvíle, kdy se rozhlídnu po třídě a říkám si, že tam přece nemůžu patřit. Každý z nich něco má (nebo "má")
Buď je to prostě ten normální puberťák anebo má jasnou představu o tom, kdo je. A já?
Nejsem rozhodně normální. Ikdyž je diskutabilní, co všechno je normální, ale... já to rozhodně nejsem. Ale určitě nejsem vyrovnaný, vyspělý člověk...
Jak jsem nedávno psala, lidi nemůžou být úplně dokonalí a dobří. Ale někteří mě jejich neskutečnou arogancí a myslením si, že jsou nej neskutečně dopalují... A ještě horší je, že jich je docela dost. A že je to prostě nespravedliví a tím, že o tom napíšu další článek tomu nepomůžu.
Taky máte pocit, že ty články jsou
poslední dobou jednotvárný nebo je
to jen můj pocit?

Do you really want this?

13. února 2013 v 20:55 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Lidi si neustále něco nalhávají samy sobě.
Uklidňují se, že na to zapomenou. Že zítra se změní. Že se to samo spraví. Dělají to všichni. Málokdy se zachováme, tak že to opravdu vyřešíme a opravdu se snažíme. Pokud to děláte běžně, smekám imaginární klobouk.
Přiznejte si na čem jste. Teď. Ne jindy. Ne, až tohle dočtete. Ne, až si pudete lehnout. Ne, zítra ráno.
Nečekejte, až se něco samo spraví. Chcete vůbec aby se to spravilo? Necítíte se trochu i v bezpečí deprese? Vymlouvat se na to a nemuset nic dělat jen sedět. Mnohem méně práce, než vstát a něco řešit.Wonderl4nd
To není o tom říct si "tak já se teda usměju. budu se strašně falešně usmívat a dělat, že jsem šťastná a ono to přejde" ano přejde. Na jeden den. A večer se to vrátí zase.
Vždyť já to znám. Byla jsem v tom dost dlouho.
Nepřetvařujte se. Každý je někdy smutný. I ten nejveselejší člověk, co snad znám jednou přišel skoro se slzama v očích. To se prostě stává.
Není slabost upadnout, být na tom špatně. Ani není slabost nechat to být. To je jen blbost...
Často se toho bojíme. Vyjít z rutiny, toho co běžně děláme.
Že to bude špatné. Na to se neptejte mě ani nikoho jiného. To musíte vědět uvnitř vás samotných.
To je asi všechno. Nebo není. Mám takovou chuť k psaní, že by tenhle článek mohl být desetkrát delší. Ale to není o tom, co napíšu já. To je o tom, co vy si uvědomíte... A jestli si to vlastně vůbec chcete uvědomit a změnit něco...

Follow you

11. února 2013 v 18:54 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Všichni lidi se někam a za někým ženou.
Jsou prostě lidi ke kterým budeme vzhlížet a chtí být jako oni. Ono není špatné, mít vzor. Je špatné ho kopírovat.Eminem
Ale škoda mluvit. Když někoho kopírujete, ani si to neuvědomujete, jen si to po čase uvědomíte sami. Že vlastně to všechno jste podvědomě dělali, protože to dělal i on.
Zajímalo by mě, jestli i já mám někoho koho podvědomě následuju. Myslím, že ne. Je hodně lidí, kteří mají NĚCO, co bych chtěla taky, ale nikdy to není celá osobnost. Nebo možná ano, našly by se dvě moje kamarádky, které mají sice úžasnou povahu a to všechno, ale přece jen bych nechtěla být jako ony.
Ale to je samozřejmě u každého jiného. Třeba si někdo myslí, že je cool být přesně jako někdo jiný.
Nikdy jsem nechtěla aby mě někdo ovládal a manipuval. Nemám to ráda. Je to spíš moje mínus, že je to moje neschopnost, ale je mi to jedno.
Ale když se vrátím zpátky k tomu, že se lidi za něčím ženou... Všichni něco chtějí. Občas mám jen pocit, že pořádně nevím, co chci. Nebo se jen to bojím přiznat?
Co chcete vy?

Proč jsou lidé, takoví, jací jsou?

8. února 2013 v 22:15 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Možná se to zdá, jako divný název článku a vlastně i bezesmyslný, ale já v tom smysl vidím. . Vnímám lidi. Přemýšlím nad tím, proč dělají, to co dělají...
Proč ti nejošklivější si myslí, jak jsou krásný a chovají se povrchně?
Proč ti blbci, si myslí, že jsou chytří a chovajíj se naprost tupě?
Co z toho mají?
Ano nemá to smysl, celá tahle úvaha je beze smyslu a přece jen se tím zabývám. Lidé by k sobě přeci měli být hodní! Jsme ze stejné říše, ale nejsme úplně stejní. Jenom se všichni snaží být stejní. Poslouchat stejnou hudbu, oblíkat se stejně a stejně za zády pomlouvat a ty originály vyhnat z "cool" kolektivu
Každý jsme úplně v jadru jiní , i když se snaží někteří vypadat stejně /trapně/, ale pořád jsme v té jedné kategorii a ta by se k sobě tahle chovat neměla.Mila Uzunova
Proč myslíte, že umíme mluvit a psát? Abychom někomu nadávali a křivdili?
Nemůžeme s jistotou říct, proč zrovna MY můžeme mluvit, ale nakládat s tím takhle? Celkově jsme prostě nevděční.
Děláme to, co nemáme, to co máme dělat neděláme.
Je to celé padlé na hlavu. Nemůžu nás k nikomu přirovnávat, protože nevím, jak žili lidé kdysi. Ale byli takhle líní a zlí?
Poslední dobou vidím, jak lidé jdou z kopce. Začínají se chovat stejně, pomlouvají, ale jinak do ničeho ani nepíchnou.
Ale ono je to jedno. Nemůžeme změnit celý svět, ale pořád můžeme změnit sebe..

"I wish" -> "I will"

6. února 2013 v 21:36 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Někdy si už jen říkáme "to nám to snad není přáno" něco tako moc chceme a pořád nic.
Pokud k vám to opravdu patří a opravdu si to zasloužíte, pak to jednoho dne přijde.
Pokud to má přijít, tak to prostě přijde.
Pokud ne, tudy cesta nevede.
Můžete zkoušet něco pořád dokola a dokola, i když už vlastně víte, že to nechcete, nejde vám to a ani nikdy nepůjde.
Můžete to zkoušet dál a dál. Říká se "nevzdávej se" ale pokud je to pro vaše dobro? Klidně se vzdejte.One in a million . .s Fotos
Když ale něco chcete s čistě dobrým úmyslem, pak se k vám to dostane. Tak jak nejrychleji to pujde. I když to možná trvá.
Sebemenší náhoda vám může změnit život.
A pamatujte, že pokaždé když se vzbudíte se může právě tento den stát tím nejlepším nebo nejhorším dnem vašeho života.
Stačí si vždycky jen vybrat...
Ikdyž už si myslíte, že výhra je daleko a je skoro nemožné. Že se ještě před koncem může stát katastrofa. Že si sice uvědomíte, co chcete, ale uvědomíte si to prostě až moc pozdě.
Ale pamatujte, že NIKDY není pozdě. Rychlost vašeho života a rychlost života někoho jiného je úplně odlišná. Vám třeba poslední hodina uběhla strašně rychle. Někdo teď někde bojuje o život a je to pro něj nejdelší hodina života.
Čas je iluze a proto není nikdy pozdě!

Nezmizí, musí se řešit

5. února 2013 v 21:19 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Do života přitahujeme věci, co chceme. To ať se vám líbí nebo ne, tak to funguje. Nemusíte tomu věřit, ale jistě někdy přišlo něco, co jste si přesně přáli.
A já po hodně dlouhé době vyřešila dlouhodobý problém. Jsem fakt borec :DTrue story.
Po dlouhé době se zase mohu usmívat, jak jsem chtěla. Protože, kdo by nechtěl.
Když se objeví problém nesmíte utéct. Je to ta největší chyba. Postavte se čelem. Nechte ho pohltit sebou.
Je to těžké, vím.
Ale prostě... ten pocit, když ho vyřešíte, vždyť to znáte.
Po fakt dlouhé době jsem zase šťastná. (No dobře od neděle :D)
Ale jinak. V neděli jsem byla šťastná, protože to byl super víkend, ale teď jsem prostě šťastná. Nemám důvod.
No dobře vyřešila jsem ten super problém, který mi bránil v tomu být ÚPLNĚ šťastná.
Už o tom nemusím jen psát a snít.
Jo vím, článek nedává smysl. Ale spousta věcí nedává smysl a přitom jsou krásné. Tím jsem nechtěla naznačit, že ten článek je krásný, ale moje nálada je krásná :D
Jakou náladu máte vy?

Some bad things...

3. února 2013 v 20:26 | Baush
V životě se stávají věci, co se nám nelíbí.
Které bysme si přáli aby se nikdy nestali. Myslíme si pak, že náš život by byl hezčí.
I mě se jednou stal jeden takový zážitek u kterého jsem si přála, aby šel vrátit čas a já to nikdy neudělala.mannonlivelovedance
Jenže nikdy není nic, tak hrozné jako právě v tu chvíli, kdy se to stane.
Některé věci, prostě otravují pak ale i dál.
Pořád tam jsou a říkají "užíráme tě a ty nemáš páru, co s tím dělat"
Víte, kdybychom se vzdali všeho špatného už bychom to nebyli my. Kdybychom neměli nějaké ty špatné zkušenosti - břímě, které za sebou každý den taháme, nebyli bychom lidé.
Každý člověk má špatný zážitek. Člověka, kterýmu by nejradši dal přes hubu. Ale tak to prostě bylo a už i bude.
Nejlepší je odpustit. Je to těžké, ano já vím. I já mám někoho, kdo.. dalo by se říct mi ublížil. Ale když si představíte, jak tomu člověku řeknete "odpouštím ti" místo toho aniž byste mu nadávali, tak je vám najednou mnohem líp.
A hlavně, když někoho nesnášíte kazí to život vám, ne tomu druhému, který o tom možná ani není....
Toplist od 19.3.2012