Prosinec 2012

Přišel, byl a najednou je pryč

31. prosince 2012 v 12:38 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Je to krásné, že odpočítáváme konec, v ruce držíme šampáňo a koukáme na ty, které máme nejradši. Smějeme se kvůli tomu, že to končí. Ale najednu stranu je nám to líto. A tak stejně odpočítáváme, koukáme u toho na televizi a pak..je to všechno pryč. 366 dní "práce a píle" jsou v tahu. Všechny ty vzpomínky, zážitky jsou najednou pryč a my máme volný líst před námi.party | Tumblr
Vždycky si to představuju, že můj život je knížka. A každý rok popíšu jeden dvojlist a pak obráním stránku a začnu psát znova. Vždycky je před námi volnost a nové možnosti.
A letošní rok se povedl. Zase jsem udělala pár věcích o kterých se mi předtím ani nesnilo.
Nebudu vás dneska v tento slavností den zdržovat. Ale přece jen tu je ještě něco, co bych Vám chtěla říct.
Chci vám za všechno poděkovat. Za to, že jsem chodíte. A vlastně i za to, že jsem Vás poznala.
Jsem moc ráda. Nevím, co bych letos bez vás dělala.

Tak a to je pro letošek vše. Tak sbohem v roce 2013! ;)
S přáním všeho dobrého , šíleného a skvělého
vaše "blogerka" Baush ;D

Have a nice day

25. prosince 2012 v 16:27 | Baush
Nechci pomoct k zahlcení blogu s článkem Já a moje dárky.
Uvědomila jsem si, že bez počítače je mi mnohem líp. Jak moc mi život uniká mezi prsty, když celý dny strávím u počítače.
Ale to už je naše generace. Všichni jen řeší dárky, to je nejpodstatnější na Vánocích, že?
Ráda bych napsala nějaký článek, co má větší hlavu a patu, ale nějak nemám náladu, tady sedět a něco ťukať do klávesnice. Takže ano, budete mít asi týden pokoj od mých článků, protože na ně nemám čas a mám pocit, že píšu pořád o tom samým. So I must to have a holiday guys.
Třeba se ještě do konce roku ozvu.
No určitě se ozvu, protože jsem velký fanda Silvestra a baví mě všem přát Šílený Nový rok drahý příteli! :D
Takže mějte se krásně (a piště básně) (ano, to byl pokus o rým :D )Shine bright like α Diαmσnd. . .

Merry Christmas

23. prosince 2012 v 18:02 | Baush
Asi se nezmůžu na nic víc, než Vánoční článek.
Písničku výše mám strašně ráda. (Asi to bude tím, že jsem ulítlá na The Beatles.)
Těším se na dnešní večer, až budeme zdobit stromeček. A na zítřek.
Máte rádi The Beatles?
Jak se těšíte na Vánoce?
Co si přejete!?
So merry Christmas
chochó
with love your sweet Baush :D

Right time is right now

22. prosince 2012 v 12:19 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Lidé jsou odborníci na odkládání věcí, nezdá se vám?
Na všechno řeknou "tak zítra" "za chvilku" nebo "je čas."
Když je čas, říkají si, že ještě čas bude a můžou to ještě posunout. A pak to dělají na poslední chvíli. Koho mi to jen připomná? :DWomen's corener
Pokud něco máte udělat, udělejte to, co nejdřív. Možná už potom ani nebude šance udělat to. Znám lidi, kteří to takhle dělají. Docela jim závidím, mají krásný život.
Občas se snažím, ale je těžké vstát a začít něco dělat.
Ale pokud to doopravdy chceme správný čas je teď. V tuhle chvíli. Mohl by se totiž objevit někdo, kdo by to udělal dříve než my.
A my se přeci neradi okrádáme o šance. Máme prázdniny. Máme čas. Udělejte to teď a nečekejte na dobu, kdy si budete moct dát novoroční předsevzetí, které stejně nevyplníte. Pokud něco chcete udělat - You can do this, right now.

Can we save the Earth?

21. prosince 2012 v 21:22 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Žádný konec světa nepřišel. (Big surprise :D )
Myslím, že spousta lidí si oddychlo a řeklo si "fajn, život jde dál."
To že napíšu tento článek, právě na tento den jsem si plánovala už dlouho. Someday.
Tak dneska konec nepřišel. To ovšem neznamená, že nemůže přijít zítra nebo pozítří.
Měli bychom změnit postoj k planetě. Koukněte se na obrázky, koukněte se okolo sebe. Vždyť je tak krásná.
Není to všechno, tak strašně černé s námi. Protože nic není černé a nic bílé. Vše má své černé a bílé stránky.
Něco se zlepšilo, něco zhoršilo. Změní se něco, když sami se začneme chovat ohleduplně?
Nemohu netvrdit, že nemůžete zachránit celou planetu, ale je to nepravděpodobné. Každopádně můžete zachrát váš svět. A to je většinou to nejdůležitější.
Bát se konce světa, nebo snažit se ho předpovědět je podle mě blbost. Jednoho dne přijde. Možná zítra a možná za tisíce a tisíce let...

Questions and answers

20. prosince 2012 v 21:49 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Když se na něco zeptáte, vždy se dostáte odpovědi.
Pokud se odpovědi stále nedostává, neptáte se správně. Nebo k vám odpověď přichází, ale vy jí nevnímáte.
Když napíšete na papír otázky, zahrabete to na dno skříně a o půl roku vyndáte přijdete na to, že odpověď už znáte.
Něco podobného se mi stalo. Byla to zvláštní chvíle.
Ujasněte si na, co se chcete zeptat a odpověď přijde. Možná až příiš snadno, někdy to bude chvíli trvat.
Ale jednoho dne zaručeně bude otázka pouze minulostí a vy budete držet odpověď v ruce..
Someday.

Čemu věříte?

19. prosince 2012 v 21:35 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Lidi se naklání k různým názorům. Někdo si myslí, že život je zkrátka jednoduchý, vše je něčím zaviněno, vše může být krásné, když si budete přát.
A další skupina si myslí, že to nejde. Můžete jít, pouze kam vás lidi pozvou a vše je jen spousta náhod okolo nás.Quotes / on my way..
Že jsou věci, které pro nás prostě nikdy nebudou možné.
Jednou jsem koukala (kéž by jednou :D ) na film Proroctví a na začátku (vůbec to nesouvisí s dějem toho filmu, ale hodí se to sem) hlavní postava - učitel na univerzitě mluvil o tom čemu věří studenti. Jestli vesmír vznikl pouhými náhodami, které šli za sebou, tak jak šli. Zkrátka nahodile.
Anebo pokud to všechno někdo řídí. Je tu síla, která ví jak to bude, ví co s námi chce dělat a to taky udělá.
A tak záleží na vás, čemu se přikloníte.
Můžete věřit náhodám. Můžete věřit osudu. Můžete být zlatý střed.
Můžete věřit tomu, že někdo píše váš "scénář" Někde je to dáno. Někdo to ví. Anebo je to jedna náhoda za sebou.
Lidi věří tomu, co je potkává.
A tak co potkává vás?
Náhoda nebo osud?

Povídka po dlouhé době

17. prosince 2012 v 21:46 | Baush
Prý, že se mám sebrat. To už jsem slyšela tolikrát. A nikdy to nepomohlo. Tak proč se o to snažit? Zvedla jsem hlavu a podívala se na budík. 4:32. Ještě nemusím vstávat. Ještě můžu jen tak ležet, nic nedělat a utápět se v depresi. Nic jiného už mě ani snad nečeká.
Náhle mi zavibroval mobil. SMS teď v tuhle noční dobu?
"Vazeny zakazniku, dovolujeme si upozornit, že stav vašeho účtu je 0."
Jako bych to nevěděla bez vás. Ale já chci jí to poslat. Omluvit se. Očividně, ale nemám. Vždyť už je to stejně jedno.Just what I like...
"Johano! Johano, no tak dělej vstávej!"
Cože, tolik hodin já zaspala? Už zase?
Během pěti minut jsem vyběhla z báraku a v dešti uháněla na autobusovou zastávku. "Takhle mokrou vás do autobusu nepustím"
Dělá si srandu? To mám jít do školy pěšky? Ale ani se nestihnu ubránit a už autobus jede pryč.
A tak jsem zůstala na sama. Na autobusové zastávce. Nikdo tu není. Už to ničemu nevadí, když si tady sednu a nikam nepůjdu.
"Johan, co je? Nechceš svízt?" Zvedám hlavu a vidím mojí bývalou nejlepší kamarádku, jak jede na kole.
Položila kolo na zem a sedla si na zem vedle mě.
"Pěkně jsme to posrali, co?" Kouknu na ní a ona na mě.
"To teda jo."
A v tu chvíli se začneme smát.

Vzdát se je docela jednoduché...

16. prosince 2012 v 20:43 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Každému už se to někdy stalo. Přišla nějaká výzva, něco se stalo a pak se to zkazilo. Ono je jednoduché říct "to nezvládnu", ani se nepokoušet a být v bezpečí deprese a vlastního pokojíčku. Ono je to v tu chvíli i jedno. Vždyť je to jednoduché jen tak si sedět a být smutný. Než se o něco pokoušet, než se snažit o něco bojovat.Kianna Heydon
Je jednoduché se vzdát a dokonce života žít se špatnou vzpomínkou. Spousta lidí se o nic nesnaží. Nevyjadřují se. Radši mlčí.
Neříkám, že to jednoduché v tom smyslu, že "hm to se stává denně, not big deal" a jde se slzami v očích dál.
Kdyby to takhle každý v minulosti zvládal, tak bychom lovily mamuty a neuměli bychom ani mluvit. Možná by to bylo v nějakém ohledu lepší, ale kdybych si měla vybrat, asi bych si vybrala dnešní dobu.
Je tu spousta zákonů, přikázání, které někdo vymyslel pro nás. Pro budoucnost. Stálo ho to spousta úsilí, možná i život.
Ale on se nevzdal. Nevzdávali se při prvním neúspěchu.
Pokud vaše srdce po něčem prahne, zaručeně je to ta správná možnost. Zaručeně tudy máte jít. Tak se nevzdávejte!

My dreams language

15. prosince 2012 v 18:19 | Baush
Kdo čte tento blog déle, tak ví, že /někdy/ píšu anglicky. Fakt mám ten jazyk strašně ráda, někdy mluvím víc anglicky než česky :D
Učím se pak francoužštinu, ten jazyk mám taky ráda, jen mi vůbec nejde.england | Tumblr
Strašně moc bych si přála umět španělsky. Ale myslím si, že jednoho dne se španělsky naučím. Prý ani není těžká a přece jen, španělština je docela často učící se jazyk. (Divná věta, že? Nechtěla bych dělat rozbor :D )
Jednou jsem mým kamarádkám řekla, že bych nějaký čas se věnovat arabštině a čínštině. Ne, že bych tak chtěla umět mluvit, ale chtěla bych aspoň trochu poznat ten jazyk. Jsou to takové zvláštní jazyky, nechtěla bych aby mi unikly jeho zajímavosti.
Ale jazyk, takový co se mi vážně líbí. Který bych vůbec nepoužila je...řečtina.
Je to krásný jazyk, líbí se mi Řecko, jejich kultura, jejich vlajka, jeijch země (i když jem tam nebyla).
Takže chtěla bych se učit čínsky a arabsky, abych aspoň trochu poznala jejich jazyk, umět mluvit španělsky a aspoň malinko se naučit řecky
A co vy?
Máte vysněný jazyk?
Toplist od 19.3.2012