Září 2012

It´s lovely

30. září 2012 v 19:48 | Baush$ |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Všude kam se podíváte na každém je něco krásného, každý má nějaký svůj talent.
Každý něco umí, každý něco dokázal.
Kdykoliv když třeba jedu autobusem a koukám na lidi kolem, na každém je něco zvláštního. Někdo se usmívá, přes to všechno co se mu stalo. A někdo naopak v teplákách a krokskách na někoho nadává. Lidé jsou různí, ale všichni svým způsobem krásní a orginální.
Když se podíváte na kohokoliv, na každém je trochu krásy. Nemyslím, jen tu kterou vidím, ale která je v něm.Momentos >.<
Asi mě nikdy nepřestane bavit, řešit lidi kolem sebe. Co je trápí? Co jim učiní úsměv na tváři? Jaký byl jejich sen?
Co myslíte Vy? Myslíte, že všichni okolo Vás si splnili nějaký svůj sen? Myslíte, že jsou všichni šťastní?
Pokud ano, máte štěstí. Znám i lidi, co vlastně nic nemají. V tom smyslu, že nemají nějaký jejich splněný sen. Moc snadno se vzdávají. Lidé mají tolik šancí, proč je nevyužívají? Země je natolik velká, každý si do ní může udělat svou díru.
Okolo nás je taky spousta krásných a neprozkoumaných věcích. Máme celý ten krásný život před sebou a můžeme jen tak hodit flintu do žita a nebo udělat ten svět ještě krásnějším. Ať už třeba jen tím, že se na někoho usmějeme...

Saturnin

27. září 2012 v 20:13 | Baush$
Ještě před nedávnem by mě nenapadlo psát o Saturninovi, protože bych si říkala "toho každý zná." Vždyť i já ve čtvrté třídě, když jsme se učili planety jsem místo Saturn řekl Saturnin.
Ale překvapilo mě, kolik spolužáků nemá páru, kdo je to Saturnin. A to by měli vědět!
Saturnina stvárnil Zdeněk Jirotka a jedná se o "trošku" šíleného sluhu. Ne že by byl hloupý, nebo nemocný jen se chová velmi výstředně.
Vše začíná, že jistý chlápek(jeho jméno se tam neobjevuje) si najmul sluhu Saturnina a bavil se s doktorem Vlachem o koblihové teorii.
Když přijde domů, zjistí že ho Saturnin přestěhoval do lodi, kterou pronajmul na padesát let.
Poté na loď přichází chlápkova známá - teta Kateřina plná pořekadel s hloupým Miloušem.
Ovšem jistý chlápek nemá tetu Kateřinu ani Milouše rád a tak řekne Saturninovi, ať je vyžene z lodi. Saturnin se toho ujme rád, také je nemá v lásce.
Ovšem nastane léto a jistý chlápek jede se Saturninem na dovolenou k dědečkovi, kde je i teta Kateřina s Miloušem a po pár dnech se tam objeví i krásná slečna Barbora, která se jistému chlápkovi (a Miloušovi) líbí.
Ovšem než se i slečna Barbora do jistého chlápka zamiluje stane se u dědečka spousta věcí. Saturnin naučí dědečka japonské bojové umění, povodeň je oddělí od světa a Saturnin jim vyhodí pojistky na několik dnů...
Sice mi schází ještě asi dvě kapitoly, ale knížka je rozhodně pěkná a doporučuji přečíst! :)

♥Enjoy It! ♥

23. září 2012 v 19:53 | Baush$ |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Můžeme se stresovat, můžeme každej brečet a uzavírat se světu. Každej den můžeme nadávat, jak děsný život je. Můžeme ovšem NEMUSÍME.
Možná mnohem jednodušší bude ta cesta, kdy se smějeme a nic neřešíme. Že v tom nemůžeme vydržet? A sakra že můžeme!
Je to náš život a my si ho musíme užít. Nevíte, kdy umřete. Nevíte, jestli nebudete mít nějakou chorobu. Budoucnost se mění a to jen díky nám. Může být krásná, když se budeme cítit krásně, ale může být děsná.
Nic není shoda náhod, vše je díky nám.bokeh, clover, cute, four, good, good luck - inspiring picture on Favim.com
Můžeme si ten život zkrátka užít, každou chvílí skákat a ječet radostí. Můžeme být takoví jací chceme. A když TOHLE z nás bude vyřazovat nikdo tomu neodolá. Ani naše budoucnost.
Život funguje na principu akce a reakce. Když se na někoho usmějeme, usměje se zpátky. A pokud ne, tak je tu vadný on a ne vy.
Pokud chcete něco dokázat, musíte začít bojovat a to tak, že se začnete usmívat. Jistě, můžete předem vzdát, že to se prostě nepovede, ale musíte tomu věřit!
Samozřejmě, že se nebudete každou vteřinu, tlemit jako blbeček, ale jde o ten celkový nadhled.
Je to celé na vás a změnit to můžete kdykoliv. Jednoho dne třeba najdete ten čtyřlístek a začnete od začátku.
Můžete začít, dnes, zítra, nebo pozítří. Nikdy není pozdě, ovšem čím dřív tím líp.
A tak šup, běžte najít ten svůj čtyřlístek! ♥

Život

17. září 2012 v 20:19 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
My a náš život.
Spousta nezodpovězených otázek, spousta hádek, neshod, nepříjemností, starostí a špatných nálad.
Stále hledáme nějakou normální odpověd, která by všechno to špatné zakrylo a zbylo jen to hezké.
Posouváme vše na dobu neurčitou a přitom "nemáme čas".
Někdo čás vážně nemá a někdo sedí a říká, že čas nemá.
Často jen tak stojíme a přemýšlíme, jaký má tohle smysl. Bude někdy konec světa? Proč bude? Co bude až budeme dospělí? Jak se to změní? Kam spěje dnešní doba?Untitled
Jsme teenageři a je to období, kdy se stále ptáme a něco kolem nebo v nás se mění.
Možná to zní divně, ale já bych si přála navždy být taková..zvědavá :D
Vše je takové zvláštní, jiné a děsně uspěchané.
Každý se potýkáme s nějakými nepříjemnosti a nevíme, co s nimi. Nemůžeme je přehlížet, musíme se přes ně přenést. Někdy to chvilku trvá. Ale když to přejde, fakt to přejde.
Vím, že tenhle článek nemá hlavu ani patu. Šel, tak jak mě napadl.
Možná nesmyslný, zvláštní a divný. Někdo jím bude opohrdávat a někomu se třeba i zalíbí. A takový je život. Nevypočítatelný a často bez pointy.
Ale stojí za to, prožít ho až do úplně konce a vyždímat z něj, co nejvíc to jde!

Budoucnost

15. září 2012 v 13:18 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Budoucnost. Velkolepé slovo, které je všude před námi, kam jen se podíváme. Budoucnost tady, budoucnost támhle...
Je to všechno, co nás čeká a my o tom nic nevíme. Chtěli byste? Kdyby k vám něko přišel a řekl "hele pojď se mnou do tvý budoucnosti. Jen nakoukneme" šli byste do toho?
Bylo by to, jako být na začátku filmu a pustit si konec. Nejenže ho většinou pořádně nepochopíte, ale pak vlastně nemá cenu strávit u toho tolik času. Navíc u filmu máte jistotu, že to tak fakt skončí. V reálném životě ne. Všechno se posouvá a mění. To nikdo neví, co bude.
Když po nás učitelé chtějí abysme mluvili nebo psali o naší budoucnosti, často si nad tím lámu hlavu. Vím, co od života chci, ale dá se to shrnout do jedné věty. Chci být šťastná a zdravá.
Budu se měnit a tak pochybuju, že mi některé mé přání zůstanou.indie | Tumblr
Další, co vím je to, že musím psát. Pořád. Je jedno jak moc, nebo jak často, prostě musím. Pak se taky nevzdám muziky. Ať už hraní na nějaký nástroj nebo poslouchání MP3.
Vždyť je to všechno, tak daleko před námi, tak proč se tím zabývat? Jednou to přijde a teprve tam začnu řešit, co bude nebo nebude.
Strašně ráda bych se chtěla přestěhovat do Anglie. Ale kdo ví, jaké to bude až dostuju vysokou (pokud jí vystuduju).
Nevím kde budu, s kým budu a ani jestli budu.
Budoucnost je zahalena v mlze, tak jí tam nechejme. Teď je teď, žijme tím, co je teď protože nám nikdo nezaručí, jestli se vůbec zítra probudíme natož abychom věděli, co bude za pár let...

Dnešní zvrácený a ironický svět...

13. září 2012 v 17:41 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Spěcháme za něčíme, co nechceme. Nadáváme, pomlouváme, kritizujeme... sedíme u dnešních všemožných technologiích.
Vypadá to, že nikdo neví, co chce a pokud ví, chová se divně.
Ne, o tom nechci mluvit, chci mluvit o dnešní ironii.
Všichni stále řeší to a to, že je špatně u dnešní mládeže. Ano dnešní mládež se chová příšerně, ale nesmíme zapomínat, že i my nejsme svatí. To jak se chovají oni, není naše starost a nic nám do toho není.
Není nám do spousty věcí a stejně je řešíme.
Hodiny sedíme a koukáme do zdí, nudíme se... dalo by se dělat spoustu jiných věcí.
Ani mě není do toho, co děláte nebo neděláte vy je to čistě vaše věc. Nemůžu vám říkat, co máte nebo nemáte dělat. Nejsem vaše matka a i kdybych byla..jak bych ovlivnila lidskou osobnost?
Každý je něčím ovlivněný a někdy špatně, někdy dobře. Jessica Trinh » The Action
Rozdávat rady je vlastně zbytečné. Moudrý si poradí sám a hloupý neposlechne. Chytračit před někým nemá cenu.
Ale co já se namáhám. Dělejte si, co chcete. Nikdo vás nenutí k tomu, abyste tohle četli a stejně to čtete. Není to ztráta času?
Nikdo vás ani nenutil zapnout si počítač. Není to ztráta času?
Nic není ztráta času, pokud vás to baví.
Myslete jen na to, že tohle je váš život a to je jediné, co můžete ovlivňovat. Do toho ostatního vám nic není.
Ale jen to můj názor, poslouchejte ten svůj... ten je pro vás podstatnější.

The Piano Guys

12. září 2012 v 18:39 | Baush
The Piano Guys je skupina, která sice není moc známá, ale jsou prostě skvělý. Mám je strašně ráda, hraju vážně dobře. Nahráli pár známých písniček jako např. Without You, Just the way you are, Rolling in the deep a What makes you beautiful.
Pokud nejste moc na tenhle styl hudby, tak si to přesuňte na refrén a tam to zní vážně moc krásně.
Tak co, líbí? :)

A je to tu zas!

3. září 2012 v 20:53 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Zase každý den vstávání, chození s kamarádkou do školy, kecání s holkama, poslouchání na "zajímavých" hodinách...
Všechno se to vrátilo. Tvrdila bych, jako dejá vu, ale kéž by...
Pár věcí je přece jen jinak.
Přece jen jsme starší, trochu jiní a škola vypadá jinak, když přibyli pišišvoři (no dobře primáni :D).
Rozvrh je katastrofa! To byla má první slova. Děs, snad nejblbější učitelé. Zbyla nám jen skvělá učitelka na frájinu a to asi z toho důvodu, že jiná tam není...
Potom nám taky oznámila, že budeme ve škole do půl jedenáctý se slovy "určitě jste si to přečetli na iskole" (koho by napadlo o prázdninách chodit na iskolu?)
Ale přesto jsme si s kamarádkou zanechali úsměvy a užili si to!
Takže přece jen
AŤ ŽIJE! :D

Není to o...

2. září 2012 v 18:40 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
...penězích. Není to o oblečení. Není to o tom jakou máte barvu vlasů.
Jediné na čem opravdu záleží je to, jak se chováte, co říkáte a kdo jste.
I kdyby ta sebehezčí a bohatá holka se chovala jak hulvát, stejně by neznamenala nic.
Všechno je jen o tom, co lidem řeknete, jak se na ně podíváte, jak se chováte a jak se cítíte. To všechno je na vás vidět.
Člověk se nemůže pořád smát, to ani nejde. (Nebo aspoň já to tedy neviděla.)
Chovejte se, tak jak se chováte vždycky. Buďte sví, ano máte své chyby, ale to vás právě dělá Vámi.
Pokud je nějaký tip, jak zabodovat je to jedině být sám sebou.Untitled Album
Jít tam kam vás táhne srdce. Samozřejmě občas máte pocit, že když nemáte peníze, nemáte nic. Ano i ty peníze jsou důležité a ve špinavém oblečením, taky dojem neuděláte, ale nejvíc záleží na tom vašem přístupu.
Chovejte se, tak jak Vy to máte za správné. Nemáte potřebu někomu podlézat. Chovejte se, tak jak je to vaším snem. Buďte tím kým jste. To je to nejlepší...
Zítra je první den. Pro někoho jen další třída, pro někoho nová škola.
Ať už je jakkoliv je to prostě začátek dlouhé cesty. Dva měsíce volnosti uběhly a zbývá nám deset měsíců školy.
Bude to na dlouho, bude to stát většinu našich sil a tak do toho prvního dne...použijme úsměv!
Přeju Vám krásný nový rok! ;)

Život je jen pouhou parodií na naše sny

1. září 2012 v 20:31 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Tohle tvrzení jsem slyšela už tolikrát, ale nikdy jsem s ním nesouhlasila.
Proč by život měl být horší? O co je horší?
Sny... jsou něco jako filmy. Můžete je vidět, ale nemůžete je cítit. Nejsou skutečné. Nemůžete je nikomu vyprávět.
Je to jen nápad, nic víc.
Život je všechno, co máme.
Život je o tom, že ho vidíme, slyšíme, cítíme, čicháme a ochutnáváme. Nemáme jen dva nebo tři smysly. Máme všechny. (Pokud jsme zdraví...)Spik-e
Není jen parodie. Je to něco mnohem lepšího. Jako každá věc, nese to svoje mínusy, ale těch plusů je mnohem víc. Když se na ně podíváte z jiného směru. Uvidíte tu krásu.
Jenom to, že můžete sedět je obrovský dar. Všechno je velký dar, jenom si to uvědomíte, až ho mít nebudete.
Je to jako s Vánočními dárky. Když je dostanete jste nadšení pár dní. Pak nadšení opadne, ale za rok tu máme přece další Vánoce, tudíž i tak je to pozitivní. Mohlo by se poukázat na to, jak je rok dlouhá doba, ale pokud se člověk dobře baví, utíká to...
Život není žádná parodie. Záleží jen na tom, jak ho ten člověk uchopí...
Toplist od 19.3.2012