Červen 2012

I was here - Last Day

29. června 2012 v 22:01 | Baush
Možná mě trochu mrzí, že tenhle den už za dvě hodiny skončí. A s ním i tenhle školní rok.
Ale letos jsem ještě nebrečela. Čekám kdy začnu...
Dnešek byl prostě úžasný. Na tenhle den jsem se vlastně nemohla dočkat, už hodně dlouho. Vlastně od minulých prázdnin. Ke konci jsem si říkala, ty malé nedostatky (ne vyloženě stěžování, ale přece jen..), pak přišel školní rok. A samozřejmě častokrát, když jsem pohlédla na stoš učebnic jsem si řekla "chci prázdniny! hned teď!" Nebo jsem i říkala "až budou prázdniny"
A jsou tady. Dva měsíce, spousta dní, milion hodin, bilion sekund... Život se dá změnit během jedné sekundy...
Á sekunda.. Tam jsem právě chodila :( A už nikdy v životě nebudu... Nechci ztrácet čas tím, že budu brečet, protože vím, že prázdniny jsou lepší než školní rok, ale stejně.. Je mi líto, že končí. Bude se mi stýskat. Ale všechno se změní. Chci si prázdiny užít.
Přeju to i Vám. Do čtvrtka bych tu měla být normálně, ale pak mě neočekávejte...
Takže pěkný start přeji! :)

Prázdniny, školní rok, vysvědčení..

28. června 2012 v 21:37 | Baush
Mám toho plnou hlavu! Deset měsíců uběhlo a jsou tu dva měsíce volna! Tolik času, tolik volnosti!
Omlouvám se, že opět píšu o tomhle, ale na nic jinýho já nemyslím!
Mám toho plnou hlavu.
Snažila jsem se i rozloučit a to, že zahraju na housle, vše, co jsem se letos naučila (a jelikož jsem se snažila, tak je toho fakt hodně) a pár těch akordů na kytaru, který jsem se za ten půlrok naučila.
Ovšem moc se to nepovedlo. :D Jsem ráda, že jsem zvládla nahrát fotky a že napíšu tenhle článek.
Vlastně jsem moc ráda, že zvládnu napsat tenhle pitomý článek.
Takže... chystám změnu... Spoustu změn a ne, neřeknu je. Jediný, co vám teď prozradím je to... Vrátím se jiná. Vím to a tuším to. O prázdninách tu nebudu. Really not! Maybe two weeks, but...
Budou prázdniny. Neomlouvám se, budu žít a na blog čas nebude..
Přeju vám krásné prožití vysvědčení a je to nejkrásnější den vašeho života...
S láskou
jen a jen vaše Baush :)

We Need A Change!

27. června 2012 v 18:58 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Možná si to většina z nás neuvědomuje, ale opravdu. Když se rozhlédnu kolem sebe, všichni ty prázdniny nehorázně potřebujeme! Jsme unavený, otrávený, bez života...
Ale jak toho docílit? Může se stát, že ikdyž tu budou dva měsíce volna, nemusí to pomoct.
Jde o to, že o prázdninách musíte naprosto změnit svůj denní režim. Zapomeňme na svůj režim a na to, co bylo nebo nebylo. A rozhodně, co bude. Žijme dneškem.
Proto o prázdninách... neseďte doma!
Jde o to, že to je to co nás dělá tak otravnými. Čtyři stěny. So boring!
Proto o prázdninách žijte. Na plno. Tak jak chcete, jak potřebujete. Běhejte, skákejte, dělejte to, co byste normálně neudělali.Facebook
Jděte ven a nakreslete krajinku, vytáhněte nějakou starou známou ven, běžte si zaplavat... Vymažte facebook a blog ze svého života.
Jen na ty dva měsíce. Uvidíte, jak pak budete sršet nápadama.
Vy si nepotřebujete odpočinout, tak že si lehnete a budete ležet.
Ne to vás ubije ještě víc. Potřebujeme pohyb! Jsme ztuhlí z židlí, potřebujeme z nich vstát a běžet životem...
Proto tu jsou prázdniny. A vlastně i víkendy. Abysme se rozhýbali, dostali do plic čerstvý vzduch a né seděli doma.
A navíc, budete se mít po prázdninách s čím vytahovat a o čem psát slohovky... ;D

Lze ji odolat?

25. června 2012 v 19:01 | Baush |  1 000 věcí, které mám ráda
Existuje člověk, který nemá rád čokoládu?
Ne, neznám takového. Jedna kamarádka tvrdí, že jí nemá ráda. Ovšem když jsem s ní byla naposledy venku dala si Magnum...
Čímž mi potvrdila, že čokoládu jí každý.
Ne tolik, ne všechny, ale ano jí.
Čokoládový dort, čokoládové sušenky, čokoládové bonbonky! Ááá. Mohla bych se utlouct.
Prý se po ní tloustne, ale to je nesmysl. Člověk netloustne z čokolády, ale z nesmyslů ;D Google Image Result for http://www.bubblybride.com/blog/wp-content/uploads/2009/02/glutenfree.jpgČokoláda se doporučuje, když jedete do hor. Na lyžáku, tam taky jeden kluk pořád jedl čokoládu.
Když mluvíme o čokoládě, vzpomněla jsem si na knížku Karlík a továrna na čokoládu. Viděl jste/ četl jste to někdo? Já to četla a líbilo se mi to. Je to sice pro malé děti, ale co. Jen se vám u toho sbíhají sliny, protože co tam má pan Wonka, to by se jeden užral k smrti...
Čokoláda. Normální slovo. Skoro každý den ho slyšíte, mluvíte o ní, víte co to je... Ale víte to doopravdy?
Čokoládu zná Číňan, Američan, Portugalec, Španěl, Francouz, Ital, Němec, Kanaďan, Mexičan, Kubánec i Čech. Zná jí celý svět.
A přesto víte z jakého slova pochází? Z jakého jazyka?
Napovím vám. Původně to je xocolātl a zásluhu na tom mají Aztékové.
Ale přece se tak stupidně zeptám. Máte rádi čokoládu?

Cestování

24. června 2012 v 20:33 | Baush |  1 000 věcí, které mám ráda
Otázka je, jestli vážně mámc cestování ráda. Se mnou je to tak : když mi někdo dá nabídku, kam bych mohla jet - zuřivě po tom skočím. Přijde den odjezdu a já si začnu nadávat, proč jsem to zas udělala. Dojedu na místo, padne nostalgie. Chci jet domů. Po asi pár hodiách jsem zase "jů tady je to krásný" a podobně a při odjezdu brečím, že jedu domů. Jakmile přijedu domů a jen uvidím nápis Praha (nebydlím v Praze, ale nápisy na dálnici ukazují směr Praha :D), tak začnu jásat.
Takže nemám ráda cestování, nesnáším cesty, jsem z nich nervní. Vždycky vzpomenu na všechny ty bouračky, srážky...(1) Venecija na moj način
Ale miluju poznávání jiných míst. Mým snem je i vypadnout z této země a jet někam pryč. Možná to je dětský, ale možná je to dědičné. Můj táta vždycky chtěl do Irska. A když jsem mu řekla, že chci do Anglie, tak m řekl "Je to tvoje věc. Bránit ti nebudu. Naopak. Pokud tam chceš, tak jakmile budeš moct tak jeď. Nebo skončíš jako já. Budeš mít nesplněný sen."
Takže asi takhle.
Ale to jsem lehce odbočila. Mám doma i seznam míst, kam všude chci. To je taky jediný důvod, proč mám ráda zeměpis a dějepis. Chci vědět, jak to na různých místech vypadá teď a jak to tam vypadalo. Přece jen to už o té zemi vypovídá.
Takže v závěru "Miluju cestování"
A co Vy?

Kam se poděl smysl života?

23. června 2012 v 21:32 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Lidi řeší blbosti. Pomlouvají se. Haštěří se na facebooku.
Kam se poděly smysly života? Místo deníků se píšou statusy. Pokud nedostane víc jak pět liků, je trapnej. Jakmile někdo přidá nějaký vtip s Justinem Biebrem jedna polovina říká "haha jak vtipné" a druhá "to je trapné. Vy mu závidíte" a tak dále.
Přitom je to naprosto jedno ne?
Kolik má liků fotka? Co jsme dostali z písemky?
Země se bude točit dál a to je to, co by mělo všechny zajímat!
Co když se přestane točit?destroy whαt destroys you!
Co by se stalo? Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké řešíme vlastně blbosti?!
Já doposud ne. Je to vcelku zajímavá úvaha a kéž by díky ní se dalo hnout světem. Lidi se jen starají o sebe a o to jak vypadají. Ne o to kým jsou.
Nestarají se o to, co bude nebo co jiný. Já taky nejsem skvělý příklad. Taky jsem sobec a snažím se s tím něco dělat. Lehká věc to není.
Ale nevzdávala bych to. Pokud chcete žít naplňující život, pak nesmíte stále dřepet mezi čtyřma stěnama. Člověku je lépe v přírodě. Tam si sedněte a pište, kreslete, přemýšlejte...
Smysl života každý jednou najde. A nesmí dopustit aby ho ztratil...
Přeju vám spoustu štěstí, kterého naleznete, jen až poznáte samy sebe. A budete takovými jakými jste...

So beautiful

22. června 2012 v 18:10 | Baush
Tady vám přidávám dva diplomy, co jsem dostala, protože jsou naprosto skvělý a úžasný! Děkuju vám moc :)

Děkuju moc Tessuli a Kris :)

Proč? Jak? Kde? Kdy? Co se stane?

20. června 2012 v 21:36 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Každého svírají otázky na které nemá odpovědi. Klade si je, ale neumí na ně odpovědět. Chtěl by najít někoho chytrého... Počkat. Kdo je vlastně chytrý člověk?
Řekněte mi definici, jak vypadá chytrý člověk. Nemůže mít blonďaté vlasy? Musí být hezký? Co musí znát aby byl chytrý? Je chytrý, ten kdo má samé jedničky?
Ne, ne, ne a ne! Ani na tak zdánlivě jednoduchou otázku (Kdo je vlastně chytrý člověk?) se nedá odpovědět. Musí umět počítat? Co když je každé pětileté děcko chytřejší než Einstein? Řekněte jediný důvod, proč by NEmohlo.The best things in my life.
Otázky nás zaplavují celý život. Odpovědi se hledají těžko. Jak vznikla planeta Země? Jak vznikli lidé? Jak je velký vesmír? Proč Země obíhá kolem Slunce? Jaktože obíhá pravidelně? Tohle neví ani ten největší vědec (jak se pozná největší vědec?). Ale jsou tu i otázky jednoduché.
Co je to láska? Jak vznikla? Co se s námi stane po smrti? Kdo jsme? Proč se jmenujeme, tak jak se jmenujeme? Kdo vymyslel křestní jméno, které nosíme? Kdo byl zakladatel našeho rodu?
Proč si dospěláci neplní svoje sny? Proč desetiletí fracci kouří? Proč? Jak? Kdy se to stalo, že svět vznikl?
Vznikl vůbec? Co když je to hromadná halucinace (jedinej důvod, proč ne). Proč jsou Rusáci lepší než Řekové ve fotbale? A jak to, že je tedy Řekové porazili?
Don't erase meJak je to možné? Proč žijeme? Je nějaký důvod? Kdybysme umřeli, co by se stalo?
Proč Mayové ukončili kalendář 21.12.2012? Proč Amy Lee v 10ti letech zemřela sestra?
Proč v roce 2009 umřel Michael Jackson? Jaktože Sherlock Holmes není skutečný?
(2) Profile PicturesTo jsou otázky, které mi prolétavají hlavou. Na to abych si je odpověděla, tak na to mám malo času. Jenom jeden život. Proč nemůžu být kočka s devíti životy? Ale našla bych i tak ty odpovědi?
Pochybuju. Tohle nikdo neví.
Pak jsme tedy všichni hloupí? To asi taky ne.
Tak jaký je důvod toho?

Přestanme snít, začněme žít!

19. června 2012 v 20:28 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Přistihla jsem se, jak poslední dobou až moc "létám" do mých představ, mého světa, mých snů...
Vždycky jsem si říkala, že tak je to správné a tak to má být. Mít svůj vlastní svět.
Ale ne, není.
Vím, že se to jeví jako blbost století, ale prosím vyslechněte mne!
Vždycky jsem si myslela, že když si to člověk myslí - splní se to. Jen tak si to řekne a ono "bum" je to! Samozřejmě něco málo, proto musí udělat, ale nic extra!Alívio Imediato
Takhle snadně jsem to viděla! A když jsem nedávno poznala pravdu dopadla jsem tvrdě na zem. Nechce se mi vstávat. Jsem moc líná. Naoko se tvářím, že jsem vstala, ale pořád ležím zkroucená v bolestech.
A proto sny. Vděčná věc. Kdykoliv se nudíte, jsou tu s vámi.
Ale jsem uzavřená dlouho. Vidím svět mlhavě a rozmazaně.
Co se dá dělat? Prorazit ty sny. Nenechat je, ať vás ovládnou a zaplaví pocitem "že to bude dobrý." Nemůžete se krmit lží. Jednou vám nědo podá tu hořkou pravdu.weheartit.com/YOHANNKLAYN
Vraťme se do bolestné reality. Všechny přátelství jednou končí, píšou se testy, rodiče nadájí, hádáte se, učitelé poučují, spolužáci pomlouvají, máte špinavé oblíbené tričko, oblíbenou písničku nemůžete najít, povedený článek se vymazal...
Tohle všechno život dělá. Podkopává nohy. Dělá to strašně rád. A proč?
Protože si to zasloužíme. Každý z nás děláme něco blbě a my to víme. Nemůžeme být svatí, to nejde!
Ale můžeme se snažit, můžeme pomáhat!
Jenže co když ani pak nepřichází odměna? Pak je to zkoužka. Věřte že každá špatná věc, každá deprese, každé slzy a každá hádka byla potřebná k tomu, abyste jednoho dne došli k pocitu, že jste nejšťastnější člověk na této planetě!
Že i přes ty pády, odřeniny a zlomené nohy stojíte.
A u toho se usmíváte...
Proto žijme teďkem! Berte možnosti! Nevíte, co se může stát! Můžete na preventivní prohlídce zjistit, že máte rakovinu. Můžete si zmrzačit nohy a už si nikdy nestoupnete. Můžete mít otřes mozku a už si nikdy na nic nevzpomenete...
Proto běžte teď a nečekejte!
Jste totiž na tahu!

Bloumání beze smyslu

18. června 2012 v 21:02 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Měla jsem přemýšlecí náladu. Bylo mi líto to, že se nesnažím. Když má někdo snahu mi něco ukázat, něco mě naučit jen ho odbydu ať zaleze.
Když mě někdo napomene začnu to dělat dvakrát víc. Prostě tak aby ostatní byly naštvaní a že je to jedno.
Přemýšlela jsem totiž nad tím, že je mi to líto. Zatoužila jsem najednou po tom, být ta hodná a milá, která všechny poslouchá.
Dlouho mi to nevydrželo.
Na co mi je snažit se, když to většina lidí ani neocení? A když to ocení, stejně na co mi to je?
Napadá mě spousta podobných otázek, ale docházím k názoru, že ostatní nejsou klíčem ke všemu. Mám je ráda. Jsem na ostatních lidech závislá. Jsou oni i na mě? Těžko říct. Třeba mě z duše nenávidí.
Ale v závěru... Na co to je? Že budu mít vyznamenání? Že mě pár lidí pochválí, že jsem "šikovná holka"? Nestačí jen ten pocit, že kdybych chtěla mohla bych mít samý?
Mě asi ano.
Jo jsem divná. Jsem i špatná. Já to všechno a vím a přiznávám. Ale už jsem tady. A jestli je můj účel být ta špatná, pak ho musím splnit.
Třeba jednou přijde den, kdy se karta obrátí a vše bude jinak...
Toplist od 19.3.2012