Říjen 2011

Facebookové statusy

27. října 2011 v 11:49 | Baush
Facebook a gramatika? To už se jen tluče, když je to vedle sebe. Taky se vám zdá že tam "FŠYCHNY" nepoužívají spisovný slova? Jasně nikdo nechce abysme tam psali jako nějakej diktát do školy, ale občas si říkám "Ježiš jak to mohl/a napsat?"
Ale zpět k tématu. Občas se tam najdou povedené statusy tak vám je posílám:

Srdce: Milujem ho! ♥
Hlava: Nepotrebuješ ho! :)
Oči: Ale vypadá tak dobre! ;)
Ja: Sklapněte, chvi spát! :D

Na co brát drogy, dej si :
a) Milku a ocitneš se v Alpách s fialovými kravičkami
b) Margot a ocitneš se na Hawajských ostovech
c) Skittles a uvidíš žirafu, která žere duhu a sere lentilky :D

Ukážková ženská logika:
Idem domov autobusom, autobus je preplnený, takže si nemám ako oraziť lístok. Chcem poprosiť ženu predo mnou, aby mi orazila. Ale ako ju najlepšie oslovím? Budem jej vykať alebo tykať. Na predposlednej zástavke nevystúpila, takže ide až na poslednú. Poriadne si ju obzerám. Má so sebou fľašu vína, takže ide určite k nejakému mužovi. Tá fľaša vína nie je z tých najlacnejších.........,...... takže to musí byť pekný muž. Na poslednej zástavke bývajú, ale len dvaja pekní muži, môj muž a môj milenec. K môjmu milencovi nemôže ísť, pretože tam idem ja. Takže ide k môjmu mužovi, môj muž má, ale dve milenky - Karin a Andreu. Karin je na dovolenke. Takže hovorím: -"Andrea, môžeš mi prosím oraziť lístok?" -"Ahoj, jasné môžem, odkiaľ ma poznáš ?

• 8 planet
• 196 států
• 809 ostrovů
• 56 moří
• 7 miliard lidí
... .
.
.
.
.
.
.
Co čumíš? Jen si opakuju zeměpis :D :D


Všechny dívky hledají milého, pěkného, galantního a hezky upraveného chlapce. Takový chlapec už ale chlapce má.


Tchýně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si vyprošuje kousek masa. Tchýně ho odtlačí nohou.
Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
"Vypadni" zařve na něj tchýně a odkopne ho do kouta.
Vzápětí přichází zeť z práce, posadí se ke stolu a tchýně říká:
"Uvařila jsem výborný guláš jen pro tebe," a nabere mu plný talíř.
... Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek masa hodí se slovy:
"Dej si, mazlíku."
Kocourek maso zhltne a vzápětí leží natažený na zemi a nedýchá.
Zeť se rozlítí a zařve na tchýni:
"Tak otrávit jste mě chtěla, vy bestie," a prásk jí jednu po hubě, tchýně letí do kouta.
Kocourek pootevře očko a pomyslí si: "A máš to,svině lakomá!"


Ona:Ahoj,co děláš?
On:Píšu si s tou nejkrásnější holkou
Ona:jůů :**
On:Jo a ještě s tebou...


Myslíte si, že hovoříte anglicky, ale zrada.... zjistíte, že hovoříte česky...
Přečtěte si to nahlas !!!

Come shall ten well bload?

Then well bload shell when blaight

Jak napsat strhující román snadno a rychle

25. října 2011 v 20:42 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Vememe si nějaké knižní bestsellery. Jistě z vás každý zná ságu Stmívání. A víte jak vlastně vznikla? Stephenie Meyer měla sen o upírovi za kterým chodí nějaké děvče. Ten sen jí nedal a napsala to.
A co třeba Harry Potter. Každý zná ne? Víte jak vznikl on? Po večerech si J.K.Rowlingová psala až jí to nedalo a až třinácté vydavatelství jí to vydalo (těch předchozích dvanáct si musí rvát vlasy).
A Pán Prstenů? Původně pohádka pro děti! Tolkien jí povídal svým dětem a jednou uslyšel kolemjdoucí dospělák a překecával ho ať to vydá.
Z toho vyplývá co? Že většina bestsellerů vzniklo takřka náhodou a rozhodně ne s tímto cílem. Pokud chcete vydat úspěšnou knihu(minimálně celosvětově uznávanou) tak se vám to nesplní. Když budete chtít zuřivě něco vydat budou vás napadat samé kraviny.
Noste u sebe bloček nebo i jen kousek papíru. Takhle jednou bude mít vlak zpoždění a třeba tu vznikne román o šíleném průvodčím, který zabíjí cestující anebo naopak průvodčí se zamiluje do nějaké paní co bude cestovat, ale ta paní bude na příští stanici vystupovat! Co udělá?
Když máte nutkání něco psát napiště. Je to kravina, ale přece jen to chcete vermomocí vydat? Jednoduché od čeho jsou pseudonymy.
Všechno jde když se chce ;)

Rozhovor s Angel

24. října 2011 v 17:19 | Baush

Otázka č.1: Máš radši několik kratších článků anebo jeden dlouhý článek?
No, to záleží hlavně na tom, o čem je a jaká je jeho podstata.. A vůbec.. každého baví něco jiného. Když si třeba čtu nějaký dlouhý článek a zaujme mě hned od začátku tak ho dočtu, ale v opačném případě se ak stane jen výmečně...
Otázka č.2: Blog a pravopis. Jde to podle tebe dohromady nebo ne?
No, to je 50 na 50... Někdo píše ve smyslu "aHoJky liDiŠky, jaQ pAk Se mÁte?" a někteří (spíše většina) se snaží psát pravopisně, vždyť pravopis se učíme v Čkeském jazyce, tak proč si ho neprocvičit?
Otázka č.3: Co tě první na blogu upoutá?
No, asi na 1. místě je celkový vzhled a potom obsah, někdo třeba může mít nádherný dessign,ale obsah je jen samá kusovka, obrázek, stažený z internetu... A nebo zase naopak...
Otázka č.4: Dala by sis do AFFS kamaráda/ku, kterou znáš ikdyby její blog byl děsný?
Ano, dala, mohla bych jí aspoň trochu pomoct, poradit s blogem.. Ale také by i trochu záleželo na tom, jak moc by jsme se spolu kamarádili...
Otázka č.5: Deníček nebo blog? Nebo dohromady? =D
Můj blog je spíš dohromady, takže ten dohromady... Každý sen občas potřebje vypsát a prostě už to neudrží v sobě...
Otázka č.6: Co si říkáš když blogerka za každou větou dává smajlíka?
No, možná, že to někoho i víc láká, ale mě osobně to připadá jen aby to působilo, že napsala delší článek...
Otázka č.7: Co by si chtěla vyřídit našim čtenářům?
No, hlavně ať si jdou po svých stopách a ať jim NIKDO nediriguje život.... Každý by si ho měl užít podle sebe..... ♥

Já osobně s Angel souhlasím naprosto se vším ;) Co jinak na to říkáte vy? =)

Další rozhovor...tentokrát s Áďou

17. října 2011 v 7:37 | Baush
# Otázka č.1: Máš radši když ti tvé AFFS napíší komentář "obíhám" anebo vyjádří
# svůj názor na článek/fotku apod.?
Je samozřejmé, že jsem mnohem radši, když mi moje SB okomentují článek. Mám pak takový dobrý pocit, že k něčemu byl. :) Co mámm mít z toho "obíhám". To prostě někdo okopíruje a článek si ani nepřečte! Jen aby měl návštěvnost. Je to sobecké.

# Otázka č.2: Myslíš, že je blog povinnost nebo zábava?
Jasně, že blog beru jako zábavu. Když jsem si ho založila, doufala jsem, že můj web www.blog-pro-kazdeho.blog.cz bude to nejlepší na českém blogařském trhu, že vybuduji kvalitní internetovou stránku. O to se i snažím. Nechci přidávat žádné blbiny. Taky svoje SB kvalitně obíhám. Samozřejmně, mám někdy chvilku, kdy mám chuť blog smazat - ale když jí překonám, cítím se opravdu spokojeně. A blog jde dál...

# Otázka č.3: Co si myslíš o tom, když bloger se představí a dá na blog fotku,
# věk, zájmy a skoro celý svůj životopis?
Nikdy jsem nic takového nepodporovala. Blog je tady sice pro zábavu, ale pod rouškou spousta milých holek se může skrývat i kdejaký úchyl. Je fakt, že tím, že dáš na blog fotku a informace o sobě, bude vidět, že úchyl nejseš, ale úchylové pojedou NA TEBE. Takže V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nedávejte informace o sobě na svůj blog - je to velmi nebezpečné.

# Otázka č.4: Myslíš si, že ti blog ovlivnil život?
Tak to určitě. Každý, kdo si chce založit blog a chce se mu věnovat by měl vědět, že se vrhá do takové pasti. Protože když já na blog dlouho nepíšu, tak ztrácím takovou tu chuť a leckdy blog i smažu. Proto sem píšu skoro každý den. Popravdě, bere mi to hodně času, ale zase přidává hodně radosti. Také jsem se naučila dost z grafiky.

# Otázka č.5: Který tip blogů máš nejradši?(deníčky, fotoblogy...)
Mám ráda blogy, kde je hodně pravdivých informací a nejsou to jenom deníčky. Při psaní článků se snažím inspirovat webem krasna.cz. To je ten ideální server. Nemám ráda, když holka na blog napíše: "Ahojik, jakpak zlatíčka? Ja se mam fajn, až na tu school, nska sme písali testík - no děs, mnooo, tak pp, miluju vás srdíčka." To je fakt hrůza.

# Otázka č.6: Líbí se ti tip blogerek, které mají hned ve jméně tisíc hvězdiček a
# srdíček, smajlíků...?
Je to takové originální a ostatní to určitě víc přitahuje. Já zvolila jen přezdívku ÁĎA. Neříkám, že je to špatné, ale je to už moc přeplácané.

# Otázka č.7: Co by si chtěla vzkázat našim čtenářům?
Ať jdou dál za svým cílem, nepřetávají a dokážou divy. Přeji hodně úspěchů v jejich blogerské činnosti. S pozdravem Áďa :)#



Tak co říkáte? Souhlasíte s Áďou? Já jen v jediný věci ne ;)

Rozhovor s Klér

11. října 2011 v 18:58 | Baush
Ahoj,
takže tady máme první rozhovor s mým AFFS a to s Klér. Její blog naleznete zde-> http://the-first.blog.cz/ tak se tam jistě koukněte. Má to pěkné a přehledné ;) A tady je rozhovor:

Otázka č. 1: Jak dlouho už máš blog? >> No vememe to ze strany blogerství.
Bloguju už kolem pěti let, ale můj momentální blog mám zhruba měsíc. Blogů
už jsem prostřídala celkem dost, bohužel u žádného nedokážu vydržet moc
dlouho. Ale v srdci nikdy nezapomenu na můj první blog, který jsem měla rok
a půl a stále existuje.
Otázka č.2: Myslíš, že blog nějak ovlivnil tvůj život? >> Když jsem byla
menší, byla jsem do blogu totální blázen. Místo toho, aby jsem šla s
kamarádkama ven, tak jsem pořádala párty a psala na blog. Teď už to tak
není. Po půlroční pauze jsem si uvědomila, že jsem udělala chybu. Teď mám
blog pro radost a radši jdu ven, než aby jsem napsala článek. Tím myslím, že
ho ovlivnil, ale v momentální době ho už moc neovlivňujě.
Otázka č.3: Co si myslíš o kopírování článků apod.? >> Podle toho z jaké
stránky se to vezme. Když si někdo zkopríuje obrázek, a přidá zdroj, proč
ne. Ovšem když někdo píše pracně článek, a ten druhý si ho bez dovolení
zkopíruje, a ještě ho bude považovat za svůj, to už je něco jiného. Takže
kopírování chápu, ale sama kopíruju maximálně obrázky.
Otázka č.4: Proč máš blog? >> Vlastně ani nevím. Můžu tam vypsat svoje
pocity, poslouchá mě vždycky, né jak kamarádky. Je to prostě můj deníček, do
kterého můžu psát všechno, co napsat potřebuju.
Otázka č.5: Myslíš, že ti blog vydrží dlouho? >> Nemyslím, věřím.
Otázka č.6: Vydžela by si bez blogu? >> Ano, vydržela. Ale nevím na jakou
dobu. Určitě by jsem po nějakém čase opět zalitovala a založila si nový.
Znám to z vlastní zkušenosti.
Otázka č.7: Chceš něco čtenářům vzkázat? >> Blogujte z radosti, né z
povinosti :) Ahoj!

Tak co si myslíte ;) Já naprosto s Klér souhlasím.
Otázky by: me ;)
Odpovědi by: Klér ( http://the-first.blog.cz/ )

Prázdniny VII.

6. října 2011 v 20:26 | Baush |  PRVNÍ TAKOVÁ DELŠÍ POVÍDKA- PRÁZDNINY NA FARMĚ
"Takže příští týden jsem přijedou fotografové fotit. Jinak nevím co víc k tomu říct. Průběh stáje by to narušit nemělo." začala schůzi Melánii.
Měla pravdu. Fotografové si hleděli svýho a nikdo zajímavej tam nebyl. Jenom zahuhlali "brý ráno" a "brou noc" a tímto končilo. Byla jsem zklamaná. Myslela jsem, že se od nich něco naučím.
Nastal srpen. Bylo to všechno bez plánů a nebylo co dělat. Zpočátku.
Se Stephenem a Martou jsme dělali obvyklé činnosti. Asi nejzajímavější bylo, že jsme jezdili se Stephenem kolem jezera. Byli jsme celí mokří. Fakt skvělé.
A najednou přišel TEN den. 27. srpen. Zní to datum neškodně? Kéž by. Byl to poslední den tady v tom ráji! Makala jsem. A večer jsem naposledy stála na terase a prohlížela si koně jak běhají, krávy jak se pasou. Bylo to nádherné. Na obzoru zapadalo slunce a byl lehký vítr. Ofoukl mi mé hnědé vlasy. Pak mě zavolali dolů a najednou všichni(Andreu nepočítám ta byla někde na party) zařvali "PŘEKVAPENÍ!" na mou počest udělali oslavu! Jeli jsme se i projet (dokonce i s Mel!) kolem skal, rybníku, přes kopce, louky, les... Jako v pohádce! Oslava utichla přesně o půlnoci. Lehla jsem a spala... Ráno už mě šimraly sluneční paprsky. Sbaleno jsem už měla. Celé dopoledne jsem se starala o koně a dobytek. Táta si pro mě měl přijet ve tři. Seděla jsem na terase a hleděla na to nádherné přede mnou. Všimla jsem si Aria. Mého koně! No dobře né mého, ale jezdila jsem na něm. Vzpomněla jsem si, jak to všechno začalo... Už jsem natahovala, když jsem si uvědomila, že slzy si nezaslouží celé tyto prázdniny. Tak jsem se usmála a pohlédla na deník. Na TEN deník z prvního dne. Nic jsem tam nenapsala. A tak jsem si sedla a všechno sepsala... Byl téměř celý popsaný! A pak jsem slyšela zvuk našeho auta. Srdce mi poskočila. Na jednu stranu jsem se domů takovým tím způsobem těšila, ale tohle? Tady bylo nádherně. Taťka s Melánii chvilku pokecal, ale pak jsme odjížděli. A ještě taťka musel jet pomalu, protože neměl moc benzinu. Takže to mizelo spomaleně. Všichni mávali- výjimkou Andrey. Ta byla pryč. Nevadilo mi to. Mávala jsem jim a mávala dokud nezmizeli z obzoru... Až pak mi začli slzy téct po tváři. Slzy štěstí...

Život bez elektřiny

5. října 2011 v 17:24 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Dovede si to vůbec dneska ještě někdo představit? Svítit si svíčkami? Kupovat jen něco co se nemusí ani ohřívat ani uchovávat v ledničce? Představit si to dokážeme a občas se to stává!
Už jsem vám jistě stalo, že vypadl proud. Nepříjemná záležitost a každý na to nadává(tedy pokud nemusí jít kvůli tomu do školy =D), ale rozdíl je v tom, že za chvilku jí zase zapnou a všechno pokračuje normálně dál. Ale dovedli byste si představit třeba rok bez mobilu, počítače, televize, ledničky, mikrovlnky.... Zní to děsně, že ano? Možná to zní jako naprostá blbost, ale musím uznat, že by to bylo zajímavé. Ale na jeden den. Víc nic =D
Ale asi nejhorší by bylo vracet se večer domů. Žádné světla jen tma a tma. Nebylo by to děsné? Pro mě tedy určitě...

Prázdniny na farmě VI.

5. října 2011 v 17:14 | Baush
PŘEDNASTAVENO
"Já od tebe?" řekla jsem skoro až zděšeně. "No přece s oblečením a make-upem." Aha. Co jiného od Andrey čekat. "Ne díky nechci." a odešla jsem. Co se najednou stará? No nic jdu vyšistit ty stáje a vykydat hnůj. Večer byla opět porada, ale tentokrát se tu objevila i Andrea. Jak jinak. Melánie v podstatě neřekla nic zvláštního.
Den na to přijeli. Z Andrey se okamžitě proměnila podlejzavá a rádoby hodná holčička. Všichni jí nevnímala a já jim pomáhala, aby zvířata dělala to co měla. Hlavní star filmu si mě ani nevšímala. Ikdyž bych byla ráda. Byl to Philipe Star. Už to hvězda má ve jméně. Bohužel si všímal Andrey! Celý týden. Andrea se s tím vytahovala a mě s tím dopalovala. Nejen mě. To jejich cukrování se nedalo vydržet. Jinak na konci týdne mě režíser pochválil, že jsem jim to hodně usnadnila. Byla jsem ráda. A aby toho nebylo málo na konci týdne se Andrea dozvěděl že Philip holku má! Vážně jsem nemohla z toho jejího výrazu. "Mary děkuji za spolupráci." Vážně promluvil na mě!! Philipe Star na mě promluvil? Juhů! Počkat říkal "Mary" On si ani nezapamtoval moje jméno? "Jmenuju se Mia." "To je snad jedno! Měla bys tady skákat radostí, že jsem na tebe promluvil." Aha. Tak tohle v časopisech nepsali, že Philipe Star je nafoukanej sobec. Ale řekla jsem si, že si s tím lámat hlavu nebudu. Práce je dost...
Toplist od 19.3.2012