Červen 2011

Konec školy!

27. června 2011 v 21:04 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Každej žák nebo student si nad tím to souslovím buď odychne, usměje se nebo začne jásat. Těší se na ten poslední zvonek který slyší v tomto roce. Taky vám přijde že zní úplně jinak než ty všechny ostatní? Nebo jenom tím že se s tím všichni zvednou začnou utíkat a učitelé jenom stihnou zavolat "Užijte si prázdniny" na chodbě začnou povídat a u toho se všichni usmívají. Všichni jsou slavností, vystrojení, usměvaví. Mají foťáky a zaznamenávají. Pár zajde za učitelema "pochlubí" se s vysvědčením a zase se usmívají. Jsou to úplně jiní lidé než kteří přišli 1.září. Vždyť je to dlouhá doba! Je to deset měsíců.

Nikdy, ale vážně NIKDY bych nechtěla přijít ani o první záží ani třicátýho června. Ale třicátý červen mám přece radši

=D Kdo by ne? Ale zamyslel se už někdo že třicátýho června jakoby zmizí to všechno co jsme zažili? A v září

nanovo to začne. Na konci každého roku vždycky říkáte "Tak tenhle byl NEJ!!" Jo jo a ten další a další. Já se němůžu dočkat 30.6. A všem přeju MOOOOOOOOOOC hezké prázdniny =) Samozřejmě ty NEJ! =) =P

Jak jsem přišla k "spisovatelské" kariéře

26. června 2011 v 20:49 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Jestli "spisovatelská" kariéra ikdyž v uvozovkách není silné slovo pro můj "talent". Tak OK pár článků na tomhle blogu by se dalo říct o nich že jsou dobré a možné že i na vás udělaly dojem. Těší mě ty chvály i ta anketa. Jenom si nejsem jistá jestli mě prostě jen nechcete zklamat a dáte Píšeš skvěle! Ale to je fuk. To že chci být spisovatelka chci být už dlouho. Asi od té doby co umím psát =D Ve třetí třídě jsme byli na Noci s Andersenem a první věc co mě napsala vzít si tam sešit. A večer když jsem nemohla spát začla jsem psát co se stalo od té chvíle co jsem přišla. Vůbec nechápu co mě tenkrát popadlo, ale šla jsem to ukázat našemu třídnímu kterého jsme měli už rok a byl hrozně hodnej. Můj záměr nebyl pochvala, ale jsem tip co člověka co když něco udělá nebo se něco naučí musí to hned někomu ukazát bez ohledu co na to řekne a jak moc ho to bude nudit =D Učitel si to přečetl a jako na potvoru tam přišla jedna učitelka něco vyřešit. Pan učitel to učitelce ukázal (!!)
a sešit řekl že mi vrátí později. Sešit jsem dostala v pondělí a ani ne den na to mi taťka poslal email s adresou na stránky naší školy kde byl článek o noci s Andersenem napsaný "nějakým" žákem. Já zo toho NEMOHLA! Nadávala jsem protože hned v první větě chyběla její druhá půlka. Ale až po přečtení článku mi došlo že ten článek si za JEDEN JEDINÝ DEN PŘEČETLO 72 LIDÍ!!! To byl můj první "úspěch" Píšu si několik deníků, na přáníčkách vymejšlím básničky, napsala jsem pár textů které mi i dospěláci chválili. Když jsem asi před měsícem vytáhla z babičky peníze na deník konečně jsem uskutečnila svůj dávný sen. Měla jsem vymyšlenou historku už asi od 10 ti. Sice místo knihy je z toho 30ti stránková povídka, ale má HLAVU I PATU! Aktuálně se pokusím až budu mít čas napsat tu další povídku co se mi líhned v hlavě...

Naděje umírá poslední...

20. června 2011 v 21:24 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Tuhle frázi by si správně měl každý zapsat do mozku a věřit jí! No jasně, lehce se píše, hůř dělá.
Já se tě zeptám na jednu věc. Kterou si získáš všechno tak jak to bude dobré. Možná ti tahle změní tvůj život. Uvidíme.
Máš u sebe dvacku? (Pro nechápavé a spisovné: Máš u sebe dvacet korun?)
A teď se ptáš? "To je klíš ke štěstí?" Odpověd zní ANO. Za tu dvacku si můžeš naprosto v pohodě koupit nejobyčejnější sešit co v papírnictví najdeš (nebo můžeš i luxusní v kožené vazbě, ale tady už to dvacka nebude...). Dřív než vezmeš pero že už začneš psát nejdřív si promysli NAPROSTO PERFEKTNÍ SCHOVKU. Tento deník si NIKDY NIKDO neprečte. Pokud teda chceš aby to fungovalo a i pro tvůj prospěch aby ti nebylo trapně.

Tak a teď máš sešit, tužku a schovku. Nejdřív si vem jako kdyby si psala slohovou práci. Téma zní možná

jednoduše možná těžce a složitě: JÁ. Nemyslím mě (tu osobu co ťuká právě do počítače a píše tento článek, ale tu

osobu která si čte tento článek takže Tebe), ale Tebe. Tak až budeš mít ujasněno KDO jsi můžeš začít psát.
Své sny. A až ten seznam bude představ si jaké by to bylo kdyby se to splnilo. Byla by si konečně šťastná. Odpovíš "Ano!" Jojo, ale jak dlouho? Den? Týden? Měsíc? A pak by Tě to prešlo. Proč všichni to mají v hlavě takhle Až budu mít tohohle kluka-> budu šťastná apod. Jo budeš. Jenže kluci mají rádi VESELÉ holky. A to nekecám. Takže jestli sedíš se zkříženýma nohama a brečíš? Sorry, ale to ti nepomůže! Každej má občas blbou náladu a brečí. Ale nesmí to trvat dlouho. Pokud to tak je, zamysli jestli to má vůbec cenu? No že se ptám. Zkuz se někdy zamyslet nad tím že si tu vůbec nemusela být. Mohl tu být jiný člověk, mohla si poznat jiné lidi apod. Tak a co ty tvé světlé stránky? Zájmy? A máš a neříkej že ne. Máš světlé stránky ať jsi blondýna, bruneta ať jsi tlustá nebo hubená, oblíbená, neoblíbená... Jsi to prostě TY. Nejde to vysvětlit musíš si to uvědomit. A musíš CHTÍT si to uvědomit. Můžou pomoct knížky které donutí se zamýšlet nad koncem a hlavním myšlenkou, filmy které mají hlavu a patu. Na povzbudivých nebo pravdivých písničkách. Nepomůže mi jestli si koupím Bravo nebo Bravo girl. Jestli mám lesk za stovku nebo za dvacku. To jsou jen malé věci...blbůstky. Ale občas se každý zachová hloupě a nespravedlivě a pokud Tě má ten druhý rád není nikdy pozdě se omluvit. Na problémy jsou řešení. Jen to řešení objevit. Časem si zvykneš, ale pozor řešení NENÍ vyhýbání problémů. Naděje umírá poslední... Zamysli se nad tím. A jde to. Já jednou měla HODNĚ negativní náladu a všude prskala drzý poznámky. Pak jsem šla do obýváku kde v televizi byla reklama na Google a tam bylo Naděje umírá... A já to doplnila. Pak jsem si to všechno uvědomila a utíkala jsem psát deník. A tohle k tomu stačí!

Každej v něco doufá. Doufej dál! Jednou se Ti to splní. Možná úplně jinak než si budeš přát, ale nakonec zjistíš že lepší to být nemůže.


Vesmír je...

19. června 2011 v 13:48 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Téma týdne

Z vesmíru se zná jen část. Je to ohromný prvek. Protože co je vlastně vesmír? Zná vůbec někdo odpověd na tuhle otázku? Slyšíme jen samé "vědci se domnívají že..." Popravdě řečeno vědci o vesmíru neví nic. Ví to co ví každý člověk. Je velký (Nekonečný? To se neví. Je to zase jenm "vědci se domnívají....") Jsou v něm planety (Kolik celkem? "Vědci se domnívají že...") a takhle bysme mohli pokračovat dál a dál. Vesmír je prostor nad našemi hlavami. Jak je velký a co vlastně to se neví a přitom "vesmír" je obyčejné slovíčko jedno z mnoha které Češi(a nejen Češi) používají, ale neví o něm nic. Jenom se domnívají. Jsou různé teorie možná v nich je pravda...Kdo ví...Zřejmě nikdo...

Stroj času

8. června 2011 v 19:32 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Téma týdne

Stroj času. Už jen to spojení zní jak si magicky a každý si pod ním představí něco ÚPLNĚ jiného. Protože stroj času neexistuje. A přesto je to téma týdne. Strojem času by bylo bezva cestovat, ale cestovat s ním do budoucnosti by bylo vůči nám (nevědomky) nefér.
Stroj času by vlastně byl na nic. Zdá se že je to suprová věc, ale v minulosti se hrabat nemá cenu -> nezmění se koukat do budoucnosti-> všem by byl pak smysl života všechno dopředu vědět?

Je vůbec někdo sám sebou? A je vůbec někdo sám sebou SPOKOJENÝ??!!

3. června 2011 v 17:51 | Baush |  MÁ LITERÁRNÍ TVORBA-JÁ PÍŠU =D
Už i název mluví za vše. Možná u první otázky se najde pár jedinců, ale u té druhé?? Pokud si na obě dvě otázky odpověděla kladně tak se vůbec nemusíš zabývat čtenín tohoto článku. Pokdu jsi na některou z nich odpověděla negativně měla bys ROZHODNĚ číst dál...

Nejdřív se zabývejme první otázkou. Je vůbec někdo sám sebou? Do jaké míry se dá určit kdo je a kdo ne. Takže říkáš něco co si ROZHODNĚ nemyslíš nebo nepřeješ. Bavíš se s někým jen abys byla oblíbená. To co se Ti líbí neposloucháš (je to přece trapné říkala to tvá "kamarádka") neoblékáš to co cheš (vypadá to dětinsky) atd. Přetvařováním nemyslím když neřekneš učiteli na matiku že rozhodně miluješ matiku! :D Myslím to co je vejš. OK začni normálně. Kámoška se Tě zeptá "Máš ráda Michala Šepse?" a ty rozhodně víš že tahle oblíbená holka ho nesnáší a přitom ty ho zbožňuješ! A zabručíš jenom "Ne nemám" ale v hlavě se ti honí něco jinýho! Hej no tak proč? Možná si na chvilku získáš její pozornost, ale za něco co vlastně ani nejsi TY. Dělej jak myslíš jednou to stejně praskne. A jen tak mezi náma jsi takhle SPOKOJENÁ?
A za druhé možná teda se chováš sama sebou, ale zase jen kecáš o tom jak jsi ošklivá, tlustá a že bys radši byla někdo jinej. Jo jo to znám :D Jenže tohle NEJDE. Zkus aspoň jeden tejden tohle něříkat. Nebo jen pro začátek den. A usmívej se. Tak jo co je lepší?
Toplist od 19.3.2012